Mentálně míříme na Východ, s ruskými a ukrajinskými manýry
Debata o Rusku a Ukrajině je živá a polarizující. Diskutujeme o lidských právech, touze po svobodě, ruské válečnické rozpínavosti, závislosti na ruských surovinách, exportu, pracovních místech, historických paralelách. Debatujeme o geopolitice a blízkém výbušném zahraničí jako pozorovatelé. Rozhořčujeme se, který ministr a poslanec je ve svých názorech moc nebo málo razantní.
Přitom nám uniká, jak u nás sílí trendy, které vyřazují Rusko i Ukrajinu z civilizačního okruhu demokracií západního typu. Musí nám to připomínat jiní, většinou Anglosasové, kteří jsou na kumulaci neomezené moci citliví. Ve stejné chvíli, kdy vysoce postavený generál NATO varuje před dalšími ruskými vojenskými výboji, zveřejnil britský ministr zahraničí William Hague v deníku The Telegraph varování před šířením ruské mentality. Pod titulkem „Rusko znovu čelí globální izolaci“ popisuje, na co by se Evropa měla připravit ve chvíli, kdy Moskva obsazuje cizí území. Na prvním místě se rozepisuje o energetické bezpečnosti a co nejrychlejším ukončení závislosti na ruském plynu.
Moskva jako Kyjev
Na žebříčku ohrožení považuje za energetikou hned za dvojku šíření ruských manýrů směrem na Západ. „Rusko bylo poškozeno neschopností rozvinout nezávislé instituce a oligarchickým ekonomickým systémem. Stejná oligarchizace poškodila Ukrajinu. Vždycky jsem to ukrajinským lídrům zdůrazňoval. Je tady evidentní nebezpečí, že se stejné korupční manýry rozšíří do demokratických zemí,“ píše Hague. „V jihovýchodní Evropě a především na Balkáně sledujeme koncentraci ekonomické, politické a mediální moci, která může ohrozit rozvoj skutečně stabilních demokracií a zvrátit to, co už se podařilo. Pokud to dovolíme, evropská demokracie může být těžce poškozena na dlouhou dobu. Podpora zdravé demokracie v takových zemích je pro Evropu další strategickou výzvou. Británie má co nabídnout. Máme výjimečně dlouhou nepřerušenou demokratickou historii, protože jsme se naučili, jak se bránit proti neomezené koncentraci moci,“ uzavírá Hague.
Šíření oligarchie na Západ
Píše i o nás. My zatím o nebezpečí oligarchizace neumíme přemýšlet. Nemáme s ní zkušenost. Málo si všímáme podobných rysů mezi Moskvou, Kyjevem a Prahou posledního roku. Je zajímavé, že tento trend v naší veřejné debatě nejtrefněji popisují anglosaští autoři dlouhodobě žijící v Praze. Andrej Babiš kombinující funkci ministra financí, vlastníka čtvrté největší firmy a nejvlivnějších českých deníků, přesně sedí do Haguova popisu. Takové propojení se na severozápad od nás nenajde. V naší veřejné debatě přitom narazíme na ty, kdo tvrdě kritizují ruskou oligarchii, zároveň hájí tu ukrajinskou a vyslovují důvěru Andreji Babišovi.
Julija Tymošenková skončila ve vězení jako poražená ve válce oligarchů. Při pokusu postavit se jako politický konkurent oligarchii kolem Vladimira Putina skončil ve vězení i oligarcha Michail Chodorkovskij. Oligarchie je neslučitelná s právním státem, protože se v ní zavírá na politickou objednávku. Doufejme, že tak daleko na Východ mentálně nikdy nedorazíme.
William Hague nejmenuje konkrétní země, mluví jen o jihovýchodní Evropě. Podobné případy jako Andrej Babiš (ministerský post – velký byznys – média) najdeme v Bulharsku a Rumunsku. Obě chudé jižní země jsou stejně jako my členy Evropské unie a NATO. Před tím, že si svobodně zvolí ruské manýry a ruský typ společnosti, je ani nás ale nikdo neochrání.
Nejvíce nebezpečné věci často děláme v nevědomí důsledků. S koncentrací moci nemáme zkušenost, proto nám nedochází, jak je nebezpečná. Andrej Babiš bez větších překážek od voleb jen sílí. Udělal jedinou chybu, které se ale nemohl vyhnout. Kdyby nevstoupil do vlády, měl by dnes v průzkumech ještě podstatně vyšší preference.
Část společnosti (včetně těch slušnějších Babišových ministrů) před riziky oligarchie zavírá oči a nechce o nich slyšet. Velká část podnikatelů Andreje Babiše podceňuje a čeká, že se dřív nebo později v politice znemožní a jeho protestní hnutí se rozsype v konfliktech. V cestě k oligarchii východního typu nemáme přirozené zábrany.
