102letá Němka získala doktorát, který jí nacisté odepřeli

Němka Ingeborg Rapoportová čekala na závěrečnou ústní zkoušku z medicíny téměř osmdesát let. Nyní se ve svých 102 letech stala nejstarším člověkem na světě, který obdržel doktorát. Dosáhla ho poté, co jí byl v roce 1938 upřen nacistickým režimem kvůli jejímu židovskému původu.

Ingeborg Rapoportová, původně Syllmová, dokončila studium medicíny v roce 1938 na univerzitě v Hamburku. Odevzdala svoji disertační práci, která se věnovala záškrtu – hlavní příčině úmrtí u dětí v USA a Evropě v té době. Její učitel práci doporučil k ústní zkoušce, která ji měla dovést k doktorskému titulu.

Mladé studentce však nebyl povolen ke zkouškám přístup, což akademické orgány v Berlíně zdůvodnily rasovými důvody. Rapoportová, která sice byla vychovávaná jako protestantka, měla matku Židovku. „Byla to ostuda pro vědu i pro Německo,“ cituje ji britský The Independent. Vzpomíná, jak úředníci tehdy označili její formuláře k závěrečné zkoušce razítkem „nezpůsobilá“.

Krátce po zákazu emigrovala sama a bez peněz do USA, kde poslala přihlášky do několika škol, až nakonec byla přijata na Medical College ve Filadelfii. Vdala se, porodila tři děti, ale nakonec se rodina přestěhovala do východního Německa, kde Ingeborg Rapoportová založila první neonatologickou kliniku, zatímco její muž vedl vlastní biochemický institut.

O osudu Ingeborg Rapoportové a především nedokončeném titulu z hamburské univerzity se dozvěděl současný děkan Uwe Koch-Grom, který se rozhodl nespravedlnost napravit. Nabídl jí jako zadostiučinění čestný doktorát, který však žena odmítla s tím, že si nejprve zaslouží ústní přezkoušení, které jí bylo ve třicátých letech zakázáno.

Začala se tedy opět připravovat na závěrečné zkoušky. Kvůli špatnému zraku však nemohla Rapoportová sama studovat materiály, učivo jí tedy osobně, po Skypu nebo telefonu předříkávali kolegové. „Bylo to hodně náročné. Ale nyní vím o záškrtu mnohem víc, než jsem o něm věděla tehdy,“ prohlásila pro The Independent. Přezkoušení proběhlo u ní doma, kde děkan hamburské univerzity s kolegy testovali její znalosti téměř hodinu.

„Byl to ten nejšťastnější okamžik mého života. Nedělala jsem to jen kvůli sobě, v mém věku už studium nebylo jednoduché. Udělala jsem to pro oběti nacistů,“ uvedla lékařka, která titul obdržela začátkem června během slavnostního obřadu na hamburské univerzitě.

Čtěte také: Nejhledanější nacistický zločinec soudu unikne. Je mu 93 let