VW Tayron: Hlavně hodně prostoru

Na náš trh nedávno vstoupilo nové SUV od Volkswagenu. S podobnými rozměry a nabídkou motorů prakticky konkuruje Škodě Kodiaq, s níž také sdílí platformu. Jak funguje nové SUV s cenou od 999 000 Kč? Vyzkoušeli jsme verzi s nejsilnějším turbodieselem a pohonem všech kol.

Název Tayron používá Volkswagen již od roku 2018, kdy začal v Číně montovat a prodávat první generaci svého SUV určeného pro tamní trh. Co se týče tržního umístění, Tayron patří nad Tiguan a pod Touareg a prakticky nahrazuje Tiguan Allspace, stojící na prodlouženém rozvoru. I pro druhou generaci Tayronu platí, že hlavní devízou je vnitřní prostor. Doplníme, že vůz, který vidíte na fotografiích, se nově stal globálním modelem a vyrábí se v Německu, Mexiku a také v Číně.

Nový Tayron stojí na platformě MQB Evo, kterou v rámci koncernu využívá řada automobilů od Volkswagenu přes Cupru, Škodu až po Audi a Seat. V případě Tayronu má rozvor 2791 a celkovou délku 4792 mm. Karoserie s výraznými převisy vpředu i vzadu (až metr!) je vytvořena hlavně tak, aby uvnitř nabídla co největší objem využitelného prostoru. To znamená, že s využitím třetí řady sedadel lze využít 345 litrů prostoru, v případě běžného, pětimístného uspořádání to je 850 litrů a konečně při sklopení opěradel druhé řady vůz nabízí až 1905 litrů místa. Zavazadlový prostor má dobrý tvar a chytře využitelnou variabilitu (posuny a sklápění sedadel) a rozměrný náklad skutečně bez problémů pojme.

Vpředu se sedí velmi pohodlně hlavně díky sportovním sedadlům verze R-line, která rozhodně doporučujeme. Vzadu je dostatek místa zejména na nohy a hlavu, celková šířka 1853 mm klasicky trochu limituje využitelnost druhé řady, ale dva dospělí lidé se do auta usadí pohodlně.

Na pasažéry v přední části čeká průměrně zpracovaná kabina, která má dostatek různorodých odkládacích míst a samozřejmě displeje. Estetickou stránku jinak celkem běžné palubní desky narušuje zbytečně velký displej, který trčí uprostřed jako nějaký zapomenutý tablet. Opět připomínáme, že z hlediska bezpečnosti jsou mnohem lepší mechanické ovladače, které v případě moderních volkswagenů simuluje tak maximálně kontroverzní posuvná lišta v základně tabletu a tlačítka na volantu. Ta jsou dobrá k rychlé změně například nastavení průměrného audiosystému nebo tempomatu, ovšem otravné asistenční systémy je nutné řešit přes displej.

Oceňujeme, že volant má normální kulatý tvar, takže se s ním dobře pracuje. Pod kapotou Tayronu lze mít benzinové motory 1.5 a 2.0 TSI, a to včetně mildhybridní a plug-in hybridní varianty. Největší smysl pro rodinné SUV určitě představuje osvědčený motor 2.0 TDI, nabízený ve dvou verzích výkonu – 150 a 193 koní (doplňme, že nejsilnějším motorem v nabídce je čtyřválec 2.0 TSI s výkonem 265 koní). Testovaný vůz s motorem TDI zaslouží pochvalu za dobré odhlučnění (pomáhají i akustická skla) i pocitově slušnou dynamiku. Výrobce už nyní neudává hodnotu zrychlení, při hmotnosti necelých dvou tun je vůz schopný rozjet se na dostatečných 221 km/h. Turbodiesel slušně spolupracuje s dvouspojkovou převodovkou DSG, které vyhovuje spíš klidnější jízdní styl v komfortním režimu, kdy lépe funguje i podvozek DCC s nastavitelnou tuhostí.

Jelikož testovaná verze R-Line jezdila na 20palcových kolech, úroveň komfortu nebyla stoprocentní zejména na příčných spárách či horších cestách. Jako tradičně proto doporučujeme o něco menší kola. Celková spotřeba? Výrobce slibuje 6,4 litru na 100 km, reálně se dá v pohodě jezdit za lehce přes 7 litrů na 100 km, aniž se člověk musí nějak omezovat. Takže v praxi příjemná hodnota.

Jak jsme již zmínili, Tayron se prodává od 999 000 Kč za verzi 1.5 TSI v základní výbavě Limited. Nabídky středních verzí jsou kolem 1,3 až 1,4 milionu korun plus výbava, lepší verze s příplatky přesáhnou hodnotu 1,8 milionu korun. Jsme rádi, že je Tayron stále nabízen s pohonem všech kol a motorem TDI, který je v tomto případě jasnou volbou…

Plusy:

Spotřeba, motor, vnitřní prostor.

Minusy:

Rušivý displej, rázy na nerovnostech.