KOMENTÁŘ
Nižší daň volné léky nezlevní. Kupujeme je ve velkém

Daň z přidané hodnoty (spolu se spotřební daní) byla, je a bude daní, s níž se nejvíc podvádí. V malém i ve velkém. Začíná to „lidovými“ daňovými úniky. Mezi řemeslníky a obchodníky z různých branží už existují mytologické seznamy, jak věci nazvat jinými jmény a dostat je do nižší sazby. Spektrum obírání státu končí karuselovými obchody, kdy si řetěz firem mezi sebou fakturuje zboží nebo služby, které nikdy neexistovaly a vytahuje ze státu peníze.

Platí samozřejmě banální a stokrát omleté pravidlo, že čím jsou daně jednodušší, tím je podvodů méně. Kdybychom se dopracovali k jedné sazbě, jíž prosadila na 17,5 procentech Nečasova vláda, bylo by méně podvodů a méně by se utratilo za úředníky i daňové poradce.

Daně jsou ale čistá politika, nikoliv účetnictví. Nehledejme v nich racionalitu, jen politické priority konkrétní vlády. Strany současné vládní koalice nadávaly, jak tady Nečasův kabinet zvedl daně, takže musí ukázat, že je alespoň symbolicky sníží.

Na celkové snížení spodní sazby DPH si ale netroufnou, protože by v rozpočtu přišly o příliš mnoho peněz, které neumí ušetřit. DPH (je po sociálním pojištění) nejdůležitějším zdrojem státního rozpočtu. Letos od ní stát čeká 218 miliard korun. Pro srovnání: na dani z příjmu fyzických osob, kterou sociální demokraté tolik chtějí zvedat, čeká stát příjem 104 miliard.

DPH nakonec klesne jen u léků a knih. U obligátních dětských plen a sunarů nás budou lidovci ještě chvíli rituálně přesvědčovat, že je to jejich priorita. Pak ale pokorně prohlásí, že to nedovoluje Evropská unie. Ta směrnicí do detailů velmi přesně diktuje, co může a nemůže v nižší sazbě být. A pleny to nejsou.

Hlavním argumentem, proč se má některá daň zvýšit či snížit bývá zpravidla konstatování, že je u nás „jedna z nejvyšších či nejnižších“ v Evropské unii. (Zde je kompletní srovnání, jak vysoké se platí DPH z různého zboží v jednotlivých zemích Evropské unie).

Za léky skutečně platíme s 15 procenty jedno z nejvyšších DPH. Víc dávají jen Dánové (25), Švédové (25), Bulhaři (20) a Němci (19). Ani to nás neodrazuje. Ve spotřebě volně prodejných léků na hlavu jsme evropskou dvojkou hned za Němci. Podle šéfa farmaceutické jedničky Sanofi je trh s medikamenty „překvapivě rozvinutý“. Takže se nedá čekat, že by volně prodejné léky po snížení DPH zlevnily. Ceny spadnou jen u těch, které hradí pojišťovny a tím pádem reguluje stát.

U knih máme daň třetí nejvyšší. Tomu odpovídají i ceny. Čtvrté nejvyšší DPH ale máme u novin, které zatím vláda z úlev vyčlenila. Tady má pro některé tituly nulovou sazbu i Dánsko, které jinak na všechno uvaluje daň zmíněných 25 procent. Tržby knihkupců i vydavatelů stále klesají.