Novoděvičí klášter v Moskvě, památka UNESCO, hořel
Na klášterním hřbitově odpočívají Jelcin i Gogol
Novoděvičí klášter, který je největší v Moskvě, hořel. Vzácná památka je od roku 2004 zařazena na seznam Světového dědictví UNESCO. Nachází se v ohybu řeky Moskvy, asi 4 km od Kremlu.
V plamenech byla jeho vysoká zvonice, která se právě rekonstruovala. Podle hasičů byl příčinou požáru zkrat v elektrickém připojení teplometů, které vysoušely opravovanou fasádu. Pak začalo hořet lešení, které vyrostlo kolem sedmdesát metrů vysoké věže kvůli nezbytným opravám a restaurátorským pracím.
Na místě nebyli žádní zranění, informovaly ruská média. Zdá se, že plameny zasáhly hlavně lešení kolem zvonice a památka tak neutrpěla vážnější škody.
Zástupce ministerstva pro mimořádné situace podle agentury Interfax uvedl, že oheň se podařilo ještě v neděli před půlnocí moskevského času (22:00 SEČ) dostat pod kontrolu. Architektonickou památku hasilo podle agentury RIA Novosti 16 přivolaných hasičských vozů a stovka hasičů.
BREAKING NEWS: Novodevichy Monastery in Moscow is on fire. pic.twitter.com/QfGT7htszu
— Breaking News Feed (@PzFeed) March 15, 2015
Klášter založil roku 1524 velkokníže moskevský Vasilije III. (1505–1533) na připomínku navrácení (dobytí) Smolenska do ruských rukou (1514). V 17. století patřily ke klášteru obrovské polnosti. Po pokusu o svržení cara Petra Velikého v roce 1689 tu až do své smrti v roce 1704 žila ve vyhnanství jeho nevlastní sestra Sofie Alexejevna.
Zdaleka viditelná je především zvonice z roku 1690, vysoká 72 metrů, právě ta, která se v neděli ocitla v plamenech. V chrámu Zesnutí Bohorodičky (Uspenskaja cerkov) – barokní budově z konce 17. století – se konají bohoslužby. Hlavní klášterní chrám Smolenské Matky Boží (Sobor Smolenskoj bogomatěri) z let 1524–1525 krášlí pět kupolí (prostřední zlatá, ostatní stříbrné), které tvoří kontrast k prostým bílým zdem. V interiéru je krásný ikonostas.
Na klášterním hřbitově jsou uloženi politici Boris Jelcin, Nikita Chruščov, ale také velcí umělci jako Dimitrij Šostakovič, Sergej Prokofjev, Konstantin Stanislavskij či Nikolaj Gogol.