Posedlost nezávislostí hrozí paralýzou
Vězeňské službě hrozí dvojvládí podobné tomu, co nedávno zažívala policie. Bývalý šéf Petr Dohnal, kterého sesadila z funkce ministryně spravedlnosti Helena Válková, se rozhodl bránit odvolání u soudu. V otevřeném dopise adresovaném prezidentovi, premiérovi a Poslanecké sněmovně tvrdí, že rozhodnutí ministryně je "nulitní" a tudíž rozhodnutí nového vedení služby budou neplatná.
Sveřepost, s níž se odvolaní představitelé exekutivní moci drží svých křesel, je zarážející. Přisvojují si status nezávislosti, jaký mají soudci nebo centrální bankéři. Proč by ho ale měl mít ředitel věznic nebo policejní prezident? Jsou to lidé, kteří z nejvyšších pozic řídí složky výkonné moci. Proč by měli být nedotknutelní? Jistě, hlava police má být nezávislá na politicích. Jak ale může ministr vnitra spolupracovat při efektivním řízení policie, za níž zodpovídá, s prezidentem, k němuž nemá důvěru? Šéf policie má mít jistě provozní nezávislost. Ministr vnitra ani žádný jiný politik nemá právo strkat nos do živých kauz ani rozhodovat o nikom z pater pod policejním prezidentem. Když ho ale jmenuje, a je za jeho výsledky fakticky zodpovědný, má mít právo ho v i bez udání důvodů odvolat. Jen proto, že se mu s ním špatně pracuje. Každý soudný policejní prezident by to měl také pochopit a bez soudních scén a hysterií odejít.
Když neodvolatelnost nemá hlubší smysl
Ještě zřetelnější je to u ředitele vězeňské služby. To je fakticky provozní šéf věznic, který vykonává představy o výkonu trestu, o nichž rozhoduje ministr nebo vláda. Jeho rádoby nezávislost a neodvolatelnost nemá žádný hlubší společenský smysl.
Právě projednávaný zákon o státní službě řady nedotknutelných vykonavatelů státní moci bohužel velmi rozšiřuje. Dnes si stěžujeme, jak se na vlivná místa ve správě státu dosazují zasloužilí straníci nebo odborníci z Agrofertu. Jenže v té rauši hrozí druhý extrém, že si tady vypěstujeme zapouzdřený byrokratický svět nedotknutelných, jichž se nebude možné bez soudních tahanic, jaké jsme viděli u policejních prezidentů, zbavit. Nejvyšší správní soud se má na co těšit, o práci nebude mít nouzi. I fanoušci tuhého služebního zákona se netají, že verze, která se momentálně projednává, nemá v Evropě obdoby. Ale prý ji potřebujeme, protože politizace státní správy je nebezpečná.
Jak může sebeschopnější ministr dokázat něco změnit, když si sebou do úřadu čítající stovky až tisíce lidí může přivést sekretářku, mluvčího a náměstky?
Odpolitizování může vést k paralýze
Snaha vykázat vykázat politiku ze všeho rozhodování a předat moc zabetonovaným byrokratům může zemi paralyzovat. Při udělování neodvolatelnosti se vyplatí obezřetnost.
Nezávislost je nutná tam, kde se dělají nepopulární rozhodnutí, která jsou ve veřejném zájmu, ale můžou jít, a velmi často jdou, proti okamžitým zájmům voličů a politiků. Určitě sem patří Česká národní banka, což jsme dobře viděli při listopadovém oslabení koruny, proti němuž se vzepnul silný veřejný odpor. Patří sem všichni regulátoři od Antimonopolního úřadu po Energetický regulační úřad, kteří rozhodují o miliardovém byznysu. Patří sem Nejvyšší státní zástupce. A když se díváme na velmi nesebevědomé a opatrné našlapování veřejnoprávních médií, stojí za úvahu, jestli by jejich kvalitu a průraznost nezvedla nezávislost a neodvolatelnost po dobu pevného mandátu neprospěla šéfům České televize a Českého rozhlasu. Širší seznam nedotknutelných nepotřebujeme.
