Západ může Putina zruinovat. Rusko je na něm ekonomicky závislé

Mezi Ruskem a Západem kulminuje psychologická a ekonomická válka. Vladimir Putin má lepší nervy, větší otrlost a pevnější přesvědčení, takže se mu dosud podařilo držet Evropu v úzkosti, že je tím závislejším. Řada zemí včetně Německa je z třiceti a více procent odkázána na ruský plyn a ropu.

Velké západní firmy snadno hledají na ruském v mnoha branžích podvyživeném trhu zákazníky, kteří už jsou ve vyspělých zemích těžko dosažitelní. Bohatá oligarchická věrchuška patřila k nejlepším zákazníkům privátních bankéřů, investičních fondů a právníků v Londýně a New Yorku. Ohrožení těchto obchodů je nepříjemné, ale není pro západní země existenční.

Slabá místa Moskvy

Rusko je ale dnes tak hluboce zapojené do mezinárodních financí a tak závislé na obchodu se Západem, že ho odstřižení od finančních a obchodních linek těžce zasáhne. Západní politici včetně dosud nejzdrženlivějších Němců o tom konečně začínají jasně mluvit a připouštět, že jsou připraveni na Putina ekonomicky razantně zatlačit. „Ve střednědobém horizontu ztrácí Rusko mnohem víc než Evropa nebo Spojené státy,“ prohlásil německý ministr financí Wolfgang Schauble. Až na druhém místě podle něj je, že Západ za ten tlak samozřejmě finančně zaplatí hospodářskými ztrátami. To je zásadní obrat.

O energetické závislosti na ruských surovinách se mluví víc než o ruských zranitelných místech. Moskva dokáže víc vyvézt než dovézt. Do země proudilo víc peněz, než z ní odcházelo, takže má dosud přebytky v zahraničním obchodu i v platební bilanci. Ročně prodá v zahraničí zboží za zhruba 600 miliard dolarů. Jenže převážná část z toho jsou ropa, plyn a další suroviny. Sofistikovanějších věcí s vyšší přidanou hodnotou je minimum. Těžba ropy i plynu se neobejde bez západních technologií. Bez nich nejsou Rusové schopni otvírat nová ložiska.

Rusko je navíc skoro ze 60 procent závislé na dovozu spotřebního zboží. I když řada západních značek už se vyrábí přímo v ruských továrnách. Lidé ze středních vrstev považují za běžný standard západní auta, oblečení, spotřební elektroniku. Apple a Dior nemají ruské konkurenty. V přepočtu za ně Rusové často platí víc než lidé jinde v Evropě.

Ruská ekonomika stojí na surovinách a zbrojním průmyslu. I běžné stroje a technologie pro civilní průmysl se dováží ze Západu. Moskva je závislá i na dovozu potravin léků. Oficiálně sice Rusové vyváží nejvíc do Nizozemska, které je také dvojkou mezi dovozci. Statistiky ale zkresluje to, že na jeho území má svá sídla řada ruských firem. Vladimir Putin sice přinejmenším od invaze do Gruzie v roce 2008 vyzýval oligarchy, aby stáhli své peníze zpátky do Ruska. I jeho nejbližší ale toto přání nenaplnili.

Na Západě se půjčuje snáz

Fakticky se nejvíce dováží a vyváží do Číny. Jenže ropu a plyn, které dnes proudí na Západ, nejde rychle přesměrovat do Pekingu. Plynovody nejsou stavbou na pár měsíců. Z Číny se také nedají rychle dovézt auta, domácí spotřebiče, luxusní oblečení evropských a amerických značek, ani léky.

Rusové si sice snaží na první pohled výhodnými půjčkami bez tvrdých pravidel běžných pro úvěry Mezinárodního měnového fondu, jaké nabízeli bankrotujícímu Islandu, Řecku, Kypru a naposledy Ukrajině, kupovat vliv, sami ale jsou ale závislí na cizích penězích.

Vladimir Jakunin, bývalý agent KGB, Putinův přítel a šéf ruských železnic, který figuruje na americkém seznamu sankcí před časem popisoval, jak je pro ruské firmy podstatně výhodnější půjčovat si v zahraničí. „Slabý rubl poškozuje naši ekonomiku. V Rusku je těžší sehnat delší peníze. Na Západě si snadno půjčíme na sedm až patnáct let,“ pochvaloval si Jakunin s trvalým bydlištěm v Londýně.

Západní banky a fondy začaly ruské firmy od peněz odřezávat. A investoři rychle stahují peníze z Moskvy. To, že firmy obchodované na moskevské burze ztratily od invaze 400 miliard dolarů (skoro třetinu) své ceny, je virtuální číslo. To, že podle oficiálních údajů Kremlu odteklo v první třetině roku ze země 65 až 70 miliard dolarů, jsou ale zcela reálné peníze. A když jednou peníze odejdou, těžko se vrací.

Cílenými sankcemi Západ existenčně ohrožuje životní styl Putinových nejbližších kruhů. I když třeba citovaný Vladimir Jakunin tvrdí, že mu účast na americkém sankčním seznamu lichotí. Stahování peněz z ruské ekonomiky ale už ohrožuje životní úroveň širokých vrstev. Jak věrchuška, tak velká část ruské společnosti podporují Putina právě proto, že mu vděčí za svoji prosperitu.

Pokud bude Západ důsledný, může Putina hospodářsky zruinovat. Ekonomicky za to ale také zaplatí. Pro německé, české ani britské politiky není snadné jít proti zájmům svých vlivných byznysmenů. Páku na Putina ale mají.