Trump po hovoru s Putinem mění tón k Rusku. Evropu tím zaskočil, Merze šokoval

Po pondělním telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem se zdá, že prezident USA výrazně změnil postoj k Rusku. Trump po rozhovoru s Putinem kontaktoval několik evropských lídrů a naznačil jim změnu dosavadní americké politiky vůči Moskvě. Největší rozruch tím podle deníku Bild způsobil v Berlíně. „Trump šokoval kancléře Friedricha Merze brutální obratem v postoji k Rusku,“ píše deník.

Jak informoval deník The New York Times, Trump po dvouhodinovém telefonátu s Putinem kontaktoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (47) i několik evropských lídrů a sdělil jim, že Rusko a Ukrajina musí samy najít řešení války. Současně stáhl i své předchozí výhrůžky, že se připojí k evropské iniciativě na zavedení nových sankcí vůči Moskvě. Americký deník se odvolává na šest informovaných zdrojů obeznámených s obsahem rozhovoru.

Podle Trumpa byli o výsledcích hovoru informováni německý kancléř Friedrich Merz, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová i finský prezident Alexander Stubb.

Trumpova otočka znamená podle Bildu také diplomatickou ránu pro kancléře Merze. Ten při své nedávné cestě do Kyjeva společně s Macronem, britským premiérem Keirem Starmerem a polským předsedou vlády Donaldem Tuskem telefonoval s Trumpem a následně na sociální síti X vyzval Putina: „Požadujeme, aby Rusko od pondělí zavedlo bezpodmínečné příměří na 30 dní. Společně s prezidentem Trumpem uděláme vše, co je v našich silách, abychom Ukrajinu podpořili – včetně rozšíření sankcí.“

Stanovený termín však dávno uplynul, a ani následný istanbulský summit žádný výsledek nepřinesl. Po posledním telefonátu je navíc zřejmé, že se Trump rozhodl z této linie ustoupit. Evropské státy tak nyní zůstávají v tlaku na Moskvu bez podpory Spojených států.

Navíc ruská diplomacie již ústy svého šéfa Sergeje Lavrova dala najevo, že případné bezpodmínečné příměří nepodporuje, protože by pouze "posloužilo Ukrajině k přezbrojení svých jednotek a k posílení obrany".

Deník Bild se obrátil na německé kancléřství s dotazem, zda se tedy od plánovaných sankcí upustí. Odpověď mluvčího vlády byla sice vyhýbavá ale odmítavá. Merz se prý s evropskými partnery dohodl, že je třeba „zvýšit tlak na ruskou stranu prostřednictvím dalších sankcí“. „Dnes již vstoupil v platnost sedmnáctý balíček sankcí. Na dalších opatřeních se intenzivně pracuje. Jak kancléř oznámil, Evropská komise byla požádána, aby co nejrychleji připravila návrhy na účinná opatření – zejména v oblasti energetiky a financí,“ uvedl v úterý mluvčí.

Faktem však je, že nové sankce, které vstoupily v platnost v úterý, byly připravovány dlouho před tímto Merzovým ultimátem. Zda se EU podaří přijmout další opatření, zůstává nejisté – vláda v Maďarsku, pohlížející jinak než zbytek EU na rusko-ukrajinský konflikt, by mohla další balíček zablokovat. Už v minulosti padly návrhy na omezení ruského plynárenského sektoru, které však Budapešť odmítla.

Pokud zůstanou hrozby sankcemi od Merze, Macrona a dalších lídrů jen na papíře, hrozí Evropě vážná ztráta důvěryhodnosti. A čerstvě zvolenému kancléři Merzovi jeho první vážné diplomatické fiasko, píše deník Bild.