TikTok od 16 let, nebo se souhlasem rodičů? EU hodlá omezit děti na sociálních sítích

Evropa se blíží k zákazu sociálních sítí pro děti pod 16 let. Evropský parlament se ve středu výraznou většinou vyslovil pro zpřísnění ochrany nezletilých na internetu. V nezávazné rezoluci europoslanci požadují zavedení jednotné minimální věkové hranice 16 let pro přístup na sociální sítě, platformy pro sdílení videí i některé nástroje umělé inteligence. Opatření má reagovat na rostoucí obavy z negativních dopadů online prostředí na fyzické i duševní zdraví dětí, uvedl Evropský parlament.

Pro přijetí doporučení hlasovalo 483 poslanců, proti bylo 92. Dokument upozorňuje na rizika závislostí, zhoršování schopnosti soustředění, kontakt s nevhodným obsahem i namířené manipulativní techniky, které podle europoslanců zvyšují zranitelnost nezletilých. Rezoluce je pro členské státy nezávazná. Čeští europoslanci jsou v pohledu na návrh rozpolcení.

Součástí návrhu je i zavedení evropské digitální identity a unijní aplikace pro ověřování věku. Ta má v budoucnu umožnit bezpečné potvrzení věku bez sdílení dalších osobních údajů. Přístup na sociální sítě by podle poslanců měli mít uživatelé od 13 do 16 let pouze se souhlasem rodičů.

Evropský parlament zároveň vyzývá k zákazu nejškodlivějších návykových prvků digitálních služeb, jako je nekonečné scrollování, automatické přehrávání videí nebo odměňovací prvky připomínající hazardní hry. Zmíněna je také ochrana před komerčním vykořisťováním – například zákaz finančních pobídek pro dětské influencery. Ochrany nezletilých před komerčním vykořisťováním chtějí europoslanci docílit mimo jiné tím, že platformy budou mít zakázáno nabízet finanční pobídky dětským influencerům.

Kromě toho europoslanci varují před zneužitím technologií umělé inteligence. Rezoluce připomíná riziko deepfake manipulací, „svlékacích“ aplikací či chatbotů fungujících jako digitální společníci. Komisi vyzývá k urychlenému řešení právních a etických dopadů těchto nástrojů.

Zpráva se odkazuje na výzkum, podle něhož každý čtvrtý nezletilý vykazuje známky problematického nebo dysfunkčního používání chytrého telefonu, tedy vzorce chování naznačujícího závislost. Podle průzkumu Eurobarometru z roku 2025 si zároveň více než 90 procent Evropanů myslí, že lepší ochranu dětí na internetu je nutné zajistit co nejdříve.

Hlasování však mezi evropskými politiky vyvolalo silné rozpory. Z českých zástupců návrh podpořili zejména europoslanci STAN (Jan Farský, Danuše Nerudová) a TOP 09 (Ondřej Kolář, Luděk Niedermayer), stejně jako Jaroslav Bžoch (ANO). Proti se postavili zástupci ODS (Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová) i pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Kritici upozorňují, že plošné ověřování věku povede k faktickému konci anonymity na internetu a k předávání citlivých dokladů soukromým technologickým firmám.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Evropa chystá brutální zásah do soukromí ve jménu ochrany dětí

Podle Kláry Dostálové (ANO), která se hlasování zdržela, je potřeba pečlivě zvažovat, zda nové mechanismy skutečně zvýší bezpečí dětí, nebo naopak ohrozí jejich soukromí. Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) označil návrh za nepřiměřený zásah do rodičovských kompetencí a „pokus o cenzuru“.

Krutílek uvedl, že děti na internetu mají hlídat jejich rodiče, nikoliv EU. „Tohle není ochrana dětí, ale pokus o cenzuru na internetu. Je to podobné jako u chat control – stát má rozhodovat místo rodičů. My říkáme jasně: děti vychovávají rodiče, ne dozor z Bruselu,“ uvedl v prohlášení. Povinné ověřování věku bude navíc podle něj znamenat předávání občanek a citlivých údajů platformám. „To je reálné bezpečnostní riziko, nikoliv řešení,“ dodal.

Obavy panují i mezi odborníky. Síť European Digital Rights varuje před rizikem sledování uživatelů a diskriminace těch, kteří nemají přístup k moderním technologiím. Podobný postoj už dříve zaujala také organizace Amnesty International (AI), která připomíná, že i mladí lidé mají právo na svobodu projevu a přístup k informacím. „Není pochyb o tom, že praktiky platforem sociálních médií poškozují práva mladých lidí, ti ale současně musí mít možnost vyjadřovat se online a vyhledávat informace. Sociální média nabízejí mladým lidem různé výhody, jako je sociální propojování či pocit sounáležitosti, což může vést k podpoře jejich duševního zdraví,“ uvedla AI s tím, že sociální média hrají důležitou roli v rozvoji identity a psychického zdraví dospívajících, a přísné regulace by jim mohly tato pozitiva vzít, píše bruselský deník Politico.

Výhrady k návrhu přidal i český Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ten upozorňuje nejen na hrozbu neoprávněného sběru dat, ale také na technickou a finanční náročnost zavedení takového systému a jeho diskutabilní efektivitu. „Děti mohou opatření obejít například falešnými údaji,“ uvádí úřad ve svém stanovisku.

SOUVISEJÍCÍ: EU chce omezit děti na sociálních sítích. Facebook a Instagram od 15 let?

Některé státy však již podobná opatření zavádějí. Dánsko nebo Francie zvažují vlastní věkové limity, Španělsko chce zakázat sociální sítě mladším 16 let přímo v národní legislativě. Austrálie přitvrdila ještě více – úplný zákaz pro děti do 16 let začne platit letos v prosinci.

Další vývoj evropského návrhu bude záviset na ochotě členských států sjednotit se na společném postupu a také na technické proveditelnosti ověřování věku. Dánské předsednictví, které se ujme vedení EU v červenci, označilo ochranu dětí online za svoji prioritu. Zda ale Unie najde shodu, zatím zůstává otevřené.