Tajná volba v digitálním bunkru. Tvář nového papeže vzejde z šera Sixtinské kaple

Který obřad se může pochlubit tak pevnou a dlouhou tradicí jako konkláve? Poprvé se takto volil papež již v dobách, kdy Čechám vládl Přemysl Otakar II., a prakticky stejně začne Vatikán již po šestasedmdesáté hledat nového pontifika i dnes. Skupina kardinálů zůstane během svého kolegia odstřižena od světa za zdmi Sixtinské kaple Apoštolského paláce, dokud se z komína nevyvalí bílý dým zvěstující, že je již znám 267. zástupce Boha na Zemi. Ten na pak Svatém stolci nahradí zesnulého Františka. Rituál, jehož jméno vyšlo z latinského clausum cum clave - "uzamčen na klíč", přežívá staletí, byť musel být několikrát inovován, aby netrval příliš dlouho.

Svou tajuplností svádí k dohadům o intrikách a zákulisních machinacích, přirozeně jde o vhodné téma i pro umělecké ztvárnění. Jak moc věrohodně působí třeba nedávno natočené oscarové filmové drama Konkláve, však zůstává většině smrtelníků zapovězeno. Úzký okruh zasvěcenců je vázán přísnou mlčenlivostí, její porušení může vést i k vyobcování z církve.

Uzavřená volba sice ne vždy vedla ke kýženému cíli rychle rozhodnout, ale stoprocentně umožnila kardinálům plně se koncentrovat na svůj úkol a snáze dodržet Solum Deum prae oculis…, tedy že budou mít během volby před očima pouze Boha.

Ve vatikánské Sixtinské kapli se tedy ve středu 7. května po odstoupení dvou volitelů ze zdravotních důvodů sejde patrně 133 kardinálů mladších 80 let (psali jsme o tom podrobně například ZDE), aby pod zámkem za němého dohledu Michelangelových biblických postav určili, kdo se po zesnulém Františkovi nově usadí na Svatý stolec.

Na přítomné kleriky čekají hodiny a možná i dny relativního odříkání, byť už dávno nemusí přespávat v nehostinných kobkách Apoštolského paláce, které vyměnili za mnohem pohodlnější pokoje nedalekého Domu svaté Marty.

Jakýkoli kontakt s vnějším světem každopádně zůstává volitelům zapovězen s výjimkou naléhavé lékařské pomoci. Z dosahu hlasujících musí zmizet všechny televizní a rozhlasové přijímače i připojení k internetu; dovnitř se nedostanou žádné noviny nebo časopisy, duchovní nesmí používat mobil. Patrně by jim stejně byl k ničemu, neboť mají naplno pracovat i rušičky mobilního signálu. Celý areál kolem Sixtinské kaple se během konkláve stává jakýmsi "digitálním bunkrem".

Stejně tak bylo nutné odmontovat kamery, které monitorují davy turistů v hojně navštěvované památce.

Všichni kardinálové, kteří se konkláve účastní, jsou zavázáni přísahou k přísné mlčenlivosti o všech věcech souvisejících s papežskou volbou a současně k dodržení všech ustanovení apoštolské konstituce Universi Dominici Gregis. Přísahou mlčenlivosti je vázán i asistující personál. Porušení může vést i k vyloučení z církve.

Výběr papeže začne ráno mší v bazilice svatého Petra, poté kardinálové přejdou do Sixtinské kaple. Odpoledne prvního dne hlasují zpravidla jen jednou, od druhého dne mají vždy dva hlasovací lístky ráno a dva odpoledne. Horní polovinu hlasovacího lístku zabírá vytištěná věta Eligo in Summum Pontificem („Volím za papeže“), do dolní části kardinálové napíší jméno svého favorita a lístek přeloží. Dohlíží na ně kardinál komoří, camerlengo.

Popsaný lístek hlasující viditelně zvednou, odnesou k oltáři a překlopí přes zvláštní talířek do urny. Přijde-li vám tento proces poněkud teatrální, tak vězte, že má smysl: musí být zřetelně vidět, že kardinál vložil do urny jen jeden lístek.

Po odevzdání všech hlasů se lístky zamíchají, spočítají a rozloží a jeden ze sčitatelů zvolá jména kardinálů, kteří získali hlasy. Jehlicí se lístky propíchnou a navléknou na nit, po překontrolování se všechny spálí (od 20. století se součty hlasů všech volebních kol zapisují) ve speciálně přistavených kamnech.

Teď přichází na scénu jediný náznak komunikace kardinálů s vnějším světem; tedy davem, který na výsledek volby na náměstí sv. Petra zpravidla bedlivě čeká. Pokud komínová roura instalovaná na střeše kaple začne chrlit černý dým, nepodařilo se stále nikoho zvolit. Naopak bílý dým značí, že papež byl zvolen potřebnou dvoutřetinovou většinou.

V minulosti se k páleným lístkům pro dosažení kýžené černi přidávala smůla, naopak aby měl dým barvu bílou, bylo třeba přidat mokrou slámu. Jenomže ne vždy to fungovalo, například v roce 2005 při volbě Benedikta XVI. stoupal z komínu neurčitý šedý kouř, z čehož nešlo spolehlivě zjistit, jak se věci mají. Proto byla při předchozí volbě v roce 2013 zřetelná barva kouře dosažena speciálními chemickými přísadami.

Sotva bílý dým odvane, zazní z balkonu svatopetrského chrámu tradiční slavnostní oznámení: Annuntio vobis gaudium magnum. Habemus Papam! (Oznamuji vám radostnou zprávu. Máme papeže!). Jeden z volitelů pak vysloví občanské jméno nového pontifika a jméno, jež bude tento muž na papežském stolci užívat.

Po krátkém projevu udělí Svatý otec tradiční požehnání Urbi et Orbi, čímž je nový pontifikát zahájen.