Česko má nefunkční dotační systém. Pokřivuje trh ve prospěch velkých firem, říká Stanjura

Smysl dotací nahradil formalismus, resorty podporovaly neefektivní projekty. Uvádí to zpráva Národního kontrolního úřadu, který ji zveřejnil tento týden. Šéf NKÚ Miloslav Kala uvedl, že přebujelý dotační systém je luxus, který si česká státní kasa v současné situace jednoznačně nemůže dovolit. Ministerstvo pro místní rozvoj deníku Echo24 sdělilo, že systém je nepřehledný a je potřeba ho zjednodušit. Revize dotační politiky je součástí snah vlády o ozdravení veřejných financí, podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) současný systém pokřivuje trh ve prospěch velkých firem.

Jednou z oblastí, kde je možné významně ušetřit, je systém dotací. Z kontrol NKÚ vyplynulo, že skutečný smysl dotací nahradil formalismus. Čerpání peněz je nadřazeno potenciálním přínosům dotací. Systém stovek dotačních titulů, v jejichž rámci se rozdělují stovky miliard korun, se stal neřiditelným a administrativně náročným.

„Přebujelý dotační systém, v němž vítězí formální stránka věci nad skutečným smyslem a hlavně přínosem dotací, je luxus, který si v době obrovských strukturálních deficitů státního rozpočtu naše země nemůže dovolit,“ upozornil prezident NKÚ Miloslav Kala.

Kontroly NKÚ prokázaly, že resorty podporovaly neúčelné a neefektivní projekty. Jako příklad úřad uvedl dotace na průmyslový výzkum. Ačkoliv na něj bylo v letech 2016–2022 vynaloženo téměř 10 miliard korun, projekty ve většině kontrolovaných případů nevedly k naplnění ekonomických přínosů v praxi. U prověřovaných projektů podpořených z programu TRIO byly po třech letech od jejich ukončení skutečné tržby na desetině plánovaných hodnot.

Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Waleczko deníku Echo24 řekl, že efektivita dotačních programů je od počátku jednou z priorit ministra Ivana Bartoše a proces jejich přenastavování probíhá od jeho nástupu na ministerstvo. „Zjištění NKÚ pro nás nejsou nijak překvapivá. Celkový dotační systém v ČR je skutečně nepřehledný, z pohledu ministerstva jsou ale dotační nástroje jedním z klíčových prostředků regionální politiky,“ uvedl Waleczko.

MMR chce dotace vázané na výsledky

Hnutí STAN uvádí, že by se obce byly ochotné vzdát části dotačních programů, pokud by se zvýšila daň z nemovitosti, o čemž vláda uvažuje, ale pod podmínkou, že by výnos navíc zůstal v rukou obcí. To ale ministr Zbyněk Stanjura (ODS) odmítá.

„Když se podíváme na současný systém dotací, tak zjistíme, že se prostředky z různých úrovní často nedoplňují, ale naopak překrývají. Na oltář ponechání zvýšených příjmů daně z nemovitosti v rukou obcí jsme ochotni se vzdát drobných národních dotačních programů, kde je administrováno nějaké množství prostředků a přináší státu další nemalou finanční zátěž spojenou s administrativou a kontrolou těchto programů,“ uvedl v březnu v rozhovoru pro Echo24 první místopředseda hnutí Lukáš Vlček. „Tímto způsobem dokážete nějaké prostředky získat, nutno podotknout, že daň z nemovitosti je u nás velmi nízká, ale zároveň dokážete uspořit na provozních výdajích,“ dodal.

Nahradit část dotací zvýšením daně z nemovitosti ale podle ministerstva pro místní rozvoj není systémové řešení, právě pro svou plošnost – důležité je spíše to, aby dotace byly efektivní, dobře zacílené a pomáhaly snižovat rozdíly mezi regiony. „V nadcházejících dnech budeme vyhlašovat důležité národní tituly, u kterých snižujeme míru podpory, koncentrujeme pomoc do zaostávajících regionů nebo se chystáme přijít s jinou formou – výhodnými dotovanými úvěry,“ uvedl pro Echo24 mluvčí ministerstva Waleczko.

Další opatření MMR chystá v oblasti evropských dotací. Podporu bude poskytovat skrz inovativní finanční nástroje. „Jedná se o trvale udržitelný systém, kdy se větší část peněz bude do těchto nástrojů vracet. Samostatnou kapitolou je administrativní a procesní zjednodušení poskytování podpory, zde pro příští rok připravujeme zásadní změny v národních dotacích a budeme je v případě úspěchu prosazovat i v EU programech,“ uvedl Waleczko s tím, že v otázce zefektivnění dotací se chce ministerstvo soustředit na maximalizaci jejich přínosu. „Podporu proto vážeme na výsledky a dopady, ne na pouhé výstupy,“ dodal mluvčí.

Mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová pro Echo24 řekla, že jedním ze směrů konsolidačního úsilí ministerstva financí, jehož výsledkem by mělo být představení konkrétních parametrů úsporného balíčku s pozitivním dopadem na strukturální saldo rozpočtu nejméně ve výši 70 mld. Kč (tedy zhruba 1 % HDP), je hledání úspor v národních neinvestičních dotacích.

„Jedná se o kontinuální proces již od loňského roku, neboť ministr Stanjura považuje národní dotace za nástroj vesměs pokřivující trh ve prospěch velkých firem. Konkrétní úspora v této oblasti a její rozpočtový dopad bude samozřejmě záviset na politické dohodě vedení koaličních stran a v tuto chvíli ji nebudeme předjímat,“ uvedla Krušinová.

Resorty jednaly proti avizovaným prioritám říká NKÚ

NKÚ zároveň upozorňuje, že se nedaří zvýšit ani efektivitu digitalizace veřejné správy, přestože na ni stát vynakládá stále více peněz. Celkové výdaje na informační a komunikační technologie za rok 2022 jen u organizačních složek státu a státních fondů činily více než 19 miliard korun – o téměř třetinu více než v roce 2018. Přesto Česko loni v mezinárodním srovnání DESI, zaměřeném primárně na digitalizaci, opět o jednu příčku kleslo, a to na 19. místo v rámci EU. Elektronizace veřejné správy v ČR postupuje pomalu a nepřináší očekávané výsledky.

„Potvrzuje se, co opakovaně říkáme: digitalizování neefektivních procesů k efektivnímu výkonu státní správy nevede. Úspěšné digitalizaci tedy brání skutečnost, že jí v mnoha případech nepředchází zásadní revize stávajících agend,“ zdůrazňuje prezident NKÚ Miloslav Kala.

Nedostatky v digitalizaci a komunikaci mezi resorty představovaly také jednu z důležitých příčin, proč ČR podle NKÚ selhala ve zvládání pandemie covidu-19. Poptávka po on-line službách státu ze strany občanů přitom stále roste, a to především v souvislosti s řešením různých životních situací.

NKÚ popsal i situace, kdy resorty jednaly přímo v rozporu s vlastními prioritami a cíli nebo se státními penězi plýtvaly. Jednalo se přitom o strategicky významné oblasti, jako jsou například životní prostředí nebo zemědělství. Příkladem, který uvádí NKÚ, kdy je skutečnost je podpora mikropodniků a malých a středních podniků při zpracovávání zemědělských produktů. Právě k nim měly podle strategie ministerstva zemědělství přednostně mířit národní i evropské dotace. Resort pro ně ale žádný národní dotační program nepřipravil. Naopak vypsal program na podporu velkých podniků, z něhož jim vyplatil 1,7 miliardy korun.