Senát škrtá změny komunálek, aby se stihly do voleb. Český „gerrymandering“ asi zůstane

Zákonodárci chtějí novelizovat zákon o volbách do zastupitelstev obcí, tzv. komunálky nás přitom čekají již letos na podzim. Právě proto senátoři návrh nyní okleštili, aby měl šanci projít sněmovnou v zrychleném řízení dle paragrafu 90. Postup, kdy se s legislativou vyjadřuje souhlas již v prvním čtení, mohou v dolní parlamentní komoře zablokovat nejméně dva poslanecké kluby, čemuž se senátoři chtěli vyhnout. Předlohu projednal tento týden Ústavně-právní výbor horní komory a přijal doporučující stanovisko. Norma se v plénu Senátu bude projednávat na schůzi svolané na začátek března. Pro zákony týkající se voleb platí, že Poslanecká sněmovna nemůže Senát přehlasovat.

Volby do zastupitelstev měst a obcí nás čekají začátkem letošního října. Jak informovalo již v minulosti Echo, novela měla původně obsahovat hned tři klíčové úpravy, nicméně snížení hranice pro přednostní získání mandátu v obecních volbách z deseti na pět procent tak, jak to platí u krajských a sněmovních voleb, vyvolalo u poslanců nevoli, protože ji nepovažovali za funkční. Měli tedy v plánu legislativu ležící v současnosti ve sněmovně vůbec neprojednat. Senátoři, kteří jsou předkladateli návrhu, tak tuto spornou oblast vypustili a chtěli prosadit alespoň dvě ze tří úprav.

Po jednání zmíněného výboru ve středu v tomto týdnu je ale téměř jasno: úprava velmi pravděpodobně projde jen jedna, a to sice ta zavádějící doplňovací kolo komunálních voleb. Novinka má za cíl omezit účelový rozpad místních zastupitelstev v malých obcích. Méně úspěšná uskupení blokovala práci zastupitelstev tím, že rezignacemi svých členů účelově vyvolávali nové volby. To by po úpravě již nebylo možné, protože by nedošlo k novým volbám, ale dovolili se jen zastupitelé na uvolněná místa.

Doplňovací volby by se měly týkat obcí s pětičlenným nebo sedmičlenným zastupitelstvem. Možnost doplňovacích obecních voleb navrhli senátoři ANO, ODS a Starostů kvůli tomu, že rezignace nespokojených členů zastupitelstev jsou v drtivé většině nejčastějším důvodem konání desítek dílčích volebních klání ročně v malých obcích.

Volby za 50 tisíc

V dosavadním funkčním období jich podle předsedkyně senátorů ANO Jany Mračkové Vildumetzové bylo zhruba 150, přičemž jedny dle výpočtu resortu vnitra, který ve středu prezentovala právě šéfka senátorského klubu ANO, stojí zhruba 50 tisíc korun. „Úpravou by měla být zajištěna větší stabilita zastupitelstev malých obcí,“ uvedli senátoři v návrhu. „Můžeme se bavit o tom, že to je opravdu na hranici ústavnosti, protože zastupitelé opravdu znemožňují těm, co vyhráli, vládnout,“ řekla Mračková Vildumetzová.

Druhý bod, který z návrhu vypadl, je povinnost pravidla „jedna obec rovná se jeden obvod“. Senátoři ve středu právě v rámci hladkého průchodu legislativy oběma komorami naopak podpořili návrh, aby se nerušila možnost vytvářet v rámci jedné obce vícemandátové volební obvody. I když je to využíváno minimálně – v posledních komunálních volbách to využila jedna z více než 6000 obcí, ve volbách o čtyři roky dříve to byly obce dvě –, zákonodárci se obávají fenoménu s názvem gerrymandering, který je znám hlavně z USA, tedy účelového překreslování hranic volebních obvodů tak, aby strana, která je u moci, získala co nejvíce křesel na úkor opozice.

„To teda může nastat, ne že ne. Exemplárním případem jsou v současnosti USA,“ varoval ve středu senátor Michael Canov (SLK). „Jestli se ve zprávě zpravodaje k tomu návrhu píše, že z diskuze vyplynulo, že možnost zřizovat obvody zejména ve větších městech může vést k racionalizaci procesu, tak to mi teda laskavě řekněte, k jaké racionalizaci. V čem? Že vyhrají ti dosavadní, když si to dobře spočítají,“ doplnil Canov.

V této souvislosti bylo na výboru zmíněno jméno šéfa poslaneckého klubu ODS Marka Bendy, který měl dle několika senátorů vystupovat právě proti tomu, aby byla změna přijata. To redakci potvrdil ostatně i sám Benda, který byl ve středu opět zvolen šéfem klubu občanských demokratů. „Ano, řekl jsem v Senátu, že ve volebním roce dělat věcné změny mi nepřipadá rozumné a že pak nemohu slíbit podporu zrychlenému projednávání,“ napsal poslanecký matador pro Echo. Na zmíněném jednání Ústavně-právního výboru senátoři připomněli dřívější situaci, která nastala v hlavním městě, kdy volba primátora spadala do několika obvodů. O počtu obvodů si autonomně rozhodují vždy jednotlivá zastupitelstva, maximálně však 80 dní před volbami.

Naposledy se to stalo v roce 2010, kdy tehdy vládnoucí občanští demokraté vytvořili sedm obvodů. ODS to dle ČT tehdy odůvodňovala tím, že když se zmenší počet kandidátů do zastupitelstva, budou je moci voliči lépe poznat. Jenže analýza ukázala, že takové opatření mělo zabránit malým stranám, aby se do zastupitelstva probojovali. Ve volbách pak Strana zelených, SNK Evropští demokraté a Věci veřejné skutečně překročily pětiprocentní hranici, mandáty ale nezískaly. Věc řešil i Ústavní soud, stížnost ovšem zamítl s tím, že se nepodařila prokázat účelovost rozdělení obvodů. Naopak jako pozitivní vzor bylo zmíněno město Lišov, které rozdělení právě v minulých letech využilo. Dělí se pro volby na 2 obvody, přičemž jeden je historické jádro se zhruba 2500 obyvateli, druhý tvoří 13 připojených obcí s necelými 1000 voliči. Kdyby se jednalo o jeden obvod, vždy by z podstaty věci zvítězilo právě jádro.