Babiš se setkal s Meloniovou v Římě. „Připravíme akční plán na roky 2026 až 2030“

Česko a Itálie připraví společný akční plán. Předsedu české vlády Andreje Babiše (ANO) přijala ve středu odpoledne v Chigiho paláci v Římě italská premiérka Giorgia Meloniová. Přivítala ho ceremoniálem s vojenskými poctami, zazněla česká i italská hymna. Premiér Babiš po setkání řekl, že si s italskou premiérkou porozuměli, označil ji za skvělého lídra s neskutečnou energií a tahem na branku. „Domluvili jsme se, že připravíme společný Akční plán spolupráce na roky 2026 až 2030. Také jsme se bavili o energetice a obraně,“ uvedl premiér.

Podle Babiše má ministerstvo obrany v plánu koupit italské vrtulníky pro Útvar rychlého nasazení (URNA). „S premiérkou Meloniovou jsme se také bavili o možnosti, že Česko udělá s Itálií rok kulturní spolupráce. Tuzemské firmy tady investovaly 2,6 miliardy eur a italské společnosti zase v Česku utratily 2,1 miliardy eur. To znamená, že máme hodně společných témat, které rozvíjet,“ uvedl Babiš. Dodal, že pozval premiérku Meloniovou i do Prahy.

Podle Babiše má Meloniová energii a tah na branku. „Svou stranu Bratři Itálie založila stejně jako já hnutí ANO v roce 2012 a od začátku má jako hlavní témata boj proti nelegální migraci, svrchovanost své země a boj proti korupci. Kromě toho jsme ale řešili hlavně konkurenceschopnost Evropy a obsah dopisu, který jsem zaslal všem evropským lídrům,“ uvedl Babiš na síti X.

Babiš i Meloniová se shodli na tom, že Evropská unie musí okamžitě změnit přístup. „Osobně jsem proto paní premiérku pozval do pracovní skupiny přátel konkurenceschopnosti, kterou jsem inicioval. Dohodli jsme se také na podepsání Akčního plánu mezi našimi zeměmi na roky 2026 až 2030, který bude velmi konkrétní a prohloubí spolupráci České republiky a Itálie v různých oblastech. Bude to skvělá příležitost pro naše firmy,“ uvedl premiér Babiš.

Plán kooperace obou zemí bude podle Babiše obsahovat konkrétní kroky, navrhne ho česká strana. Jednání s Meloniovou označil za skvělé, italská premiérka je podle něj nejperspektivnější lídr Evropy. „Je velice pragmatická, takže jsme si moc porozuměli,“ řekl.

Důležité jednání v Římě s italskou premiérkou @GiorgiaMeloni. Giorgia má neskutečnou energii a tah na branku. Svou stranu Bratři Itálie založila stejně jako já hnutí ANO v roce 2012 a od začátku má jako hlavní témata boj proti nelegální migraci, svrchovanost své země a boj proti… pic.twitter.com/ovgZIViFks

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) February 4, 2026

Tématem jednání byl i dopis, kterým se český premiér před summitem EU o konkurenceschopnosti vyslovil pro pragmatický přístup k zelené transformaci. Mimo jiné v něm kritizuje vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádá odklad zahájení systému ETS 2, který by je rozšířil na silniční dopravu či vytápění budov.

Minulý týden český premiér poslal dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a premiérům i prezidentům členských zemí EU. Mimo jiné v něm kritizuje vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádá odklad zahájení systému ETS 2 alespoň do roku 2030. K dopisu dnes novinářům řekl, že Meloniová o něm ví, konkrétnější ale nebyl.

„Domlouvali jsme se na tom, že budeme usilovat o to, abychom vysvětlili soudům, že práva na bezpečnost Evropanů, a hlavně u nás, samozřejmě našich spoluobčanů, jsou víc než právo nějakého kriminálníka, který něco udělá v Evropě a potom soud řekne, že ho nevydá, protože má nějaké právo,“ řekl Babiš k migraci. Řešit chce i zlepšení návratové politiky.

Následně měl Babiš v Římě na programu schůzku s místopředsedou vlády a ministrem dopravy Matteem Salvinim. Do Itálie přijel šéf české vlády na jednu z prvních bilaterálních zahraničních návštěv od návratu do premiérského úřadu v prosinci. Jeho první cesta vedla na začátku ledna tradičně na Slovensko, byl už také v Bruselu na Evropské radě či v Paříži na jednání koalice ochotných. V příštím týdnu by měl navštívit Bavorsko, Francii a Rakousko.

V Římě v květnu 2024 jednal s italskou premiérkou Babišův předchůdce Petr Fiala. Tehdejší premiér uvedl, že vlády obou zemí se shodují například v otázkách migrace či unijní klimatické politiky.