Německo ustoupilo Francii. Jádro je zelené a stát ho může dotovat

KOMENTÁŘ

Německo ustoupilo Francii. Jádro je zelené a stát ho může dotovat
Reforma dává státům možnost dotovat nejen obnovitelné zdroje, ale i jádro, píše Lenka Zlámalová. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Je to průlom v evropské energetice, který pro nás má zásadní význam. Evropská rada se pod vedením španělského předsednictví dohodla na zásadní reformě evropského trhu s elektřinou. Ta má otevřít cestu k tomu, aby se v Evropě s nějakým výhledem do budoucna vůbec daly stavět nové elektrárny, a tím pádem neustále nehrozilo, že nebude ve všech chvílích dost elektřiny. Právě tato nejistota hnala loni na přelomu léta a podzimu Evropu do tvrdé energetické krize.

Od té doby bylo jasné, že něco se musí stát. Dohoda přichází teď. Fanoušky volného obchodu a ekonomické liberály nepotěší. Otevírá cestu k dalším státním dotacím do energetiky. Jenže ta zregulovaná evropská energetika, kde se musí povinně vykupovat a masivně dotovat obnovitelné zdroje, s žádným volným trhem nemá už roky nic společného.

 

Naopak vedla k tomu, že se nikomu nevyplácelo stavět nové elektrárny – kvůli obrovské nejistotě, co se bude dít. Takže teď přichází jistota. Reforma dává státům možnost dotovat nejen obnovitelné zdroje, ale i jádro. Atom tak de facto staví do stejné kategorie zelených zdrojů. Státy tak mohou dávat investorům do atomových elektráren záruku, že se jim nové bloky vyplatí. Budou jim totiž schopny dát garantovanou cenu na roky dopředu. Jako je to dnes možné u obnovitelných zdrojů. Německo tady přes dlouhodobý odpor ustoupilo Francii. Berlín ale zároveň prosadil svůj zájem, aby bylo možné stejným stylem dotovat i záložní zdroje pro soláry a větrníky ve chvílích, kdy nesvítí a nefouká. To znamená možnost dotovat plynové elektrárny.

Takže tady máme kompletně dotovanou evropskou energetiku. Jinak to ale dopadnout nemohlo.

Prakticky to bude vypadat tak, že vláda zaručí investorům do nových zdrojů cenu, za kterou od nich proud vykoupí. Bez ohledu na cenu, která je na trhu. Když bude ta tržní vyšší, investor prodělává, když bude naopak nižší, je to pro něj výhodné, protože na dotované dostává víc. Říká se tomu contract for difference. Prakticky to třeba znamená, že se začne stavět nová atomová elektrárna s tím, že zaručená výkupní cena je 200 eur za MWh. Pokud bude na trhu stát proud jen 100 eur, stát těch dalších sto doplácí. Když bude naopak za 400 eur, investor přichází o zisk z vysokých cen.

Tímto stylem financují své nové jaderné elektrárny Britové. Proto jsou schopni je stavět. Pro jednu z nich, Hinkley Point C, si možnost dotovat prosadili v roce 2014. Před brexitem, když ještě byli členy Evropské unie. Brusel jim tuto podporu schválil. Pár týdnů poté, co tehdejší vláda Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše zrušila výběrové řízení na dostavbu nových bloků v Temelíně. Protože se obávala, že pro polostátní ČEZ nebude schopna vyjednat to, co se podařilo Britům.

Vládě Petra Fialy evropská energetická reforma výrazně zjednodušuje pozici před stavbou nových bloků. Nemusí zestátňovat ČEZ. S povolenou podporou ho může stavět i firma se soukromými investory, protože stát jí zaručí cenu tak, aby investice byla výhodná.

Reforma teď míří do Evropského parlamentu, kde má právě díky silné pozici Francouzů šanci na úspěch. V roli českého atomového ambasadora se jí v Bruselu pečlivě věnuje europoslanec ODS Alexandr Vondra. Ten už v bloku s Francouzi uspěl při hlasování o zmírnění normy pro auta se spalovacími motory Euro 7.

Jádro je zájem, který nás s Francouzi pevně spojuje. Bude to výrazně posilovat osu Paříž–Praha–Varšava. I Poláci se chystají stavět nové bloky. Stejně jako Nizozemci a Finové.

×

Podobné články