Stát zvedá platy ve veřejné sféře, část nákladů jde ale za obcemi. Kritika míří na chybějící systém

Platy zaměstnanců veřejného sektoru a státu, kteří nedostali přidáno od ledna, se od dubna zvýší, rozhodla minulý týden vláda. Ne všechny peníze ovšem půjdou přímo ze státního rozpočtu – v rámci přenesené působnosti se zhruba třetinou budou muset podílet i obce a města. Kompenzuje jim změnu stát dostatečně? Sdružení samospráv krok kritizuje a opoziční politici se shodnou, že navýšení sice bylo třeba, ale zároveň ho mají za nesystémové. Kritika míří i na zastaralý systém odměňování jako takový.

Platové tarify se zvednou o devět, pět, nebo dvě procenta podle jednotlivých profesí. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) dostane od dubna přidáno 580 tisíc lidí, z nichž zhruba 380 tisíc jsou přímo zaměstnanci státu. Na růstu výdělků se předtím dohodli zástupci kabinetu s odborovými předáky. Z rozpočtů státu, samospráv a zdravotních pojišťoven je na přidání včetně odvodů podle vládních podkladů potřeba 16,9 miliardy korun. Ze státního rozpočtu to má být 8,23 miliardy korun, od samospráv 5,73 miliardy korun a ze zdravotního pojištění 2,94 miliardy korun. V rámci takzvané přenesené působnosti plní samosprávy jménem státu úkoly zadané zákony.

Nesystematičnost rozhodnutí kritizuje naopak Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR). „Svaz toto rozhodnutí vlády opravdu považuje za problém, a to především z důvodu naprosté absence jakékoliv komunikace s obcemi, které jsou přímými zaměstnavateli úředníků vykonávajících státní správu v přenesené působnosti,“ sdělil Echu předseda SMO ČR František Lukl. Obce a města dle něj dlouhodobě upozorňují, že každé nové nárokování státem musí být doprovázeno adekvátní formou kompenzace, aby byly místní rozpočty schopny výdaje pokrýt. „A aby nebyla ohrožena kvalita poskytovaných služeb občanům,“ doplnil Lukl s tím, že obce a jejich příspěvkové organizace zaměstnávají pracovníky ve školách, sociálních službách, knihovnách, muzeích, divadlech a spoustě dalších organizacích.

Velkým problémem dle předsedy svazu je, že část platových tarifů je hluboko pod minimální mzdou či zaručeným platem. „Je nutné doplácet jim finanční prostředky např. osobním ohodnocením, to má ale sloužit k ohodnocení lidí podávajících dlouhodobě výborné výkony, ne k doplácení na úroveň minimální mzdy. Proto Svaz navrhuje jejich převod do mzdové sféry tak, aby mohli dostávat spravedlivou odměnu za svou práci,“ sdělil Echu Lukl. Míní, že pokud mají rozhodnutí státu být udržitelná, spravedlivá a nemá-li být ohrožen každodenní výkon služeb občanům, musí být rozhodnutí o platech vytvářena v úzké spolupráci se samosprávami, aby mohla reflektovat specifika jednotlivých obcí a umožnila udržet kvalifikované odborníky ve veřejné správě.

Předseda sněmovního Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Jan Papajanovský (STAN) připomněl, že neexistuje přímý mechanismus kompenzace formou dotace ze státního rozpočtu vázané pouze na úhradu daných platů. „Pokrývá se to kombinací jiných dotací jako je třeba příspěvek na výkon státní správy nebo rozpočtové určení daní (RUD),“ sdělil Echu s tím, že právě RUD se od ledna zvyšoval, co se týče „nepedagogů“ – uklízeček, školníků, kuchařek, atd. „Někde to stačit bude, někde nebude. Hodně záleží na tom, jak si je ta obec schopna nastavit nějaký model fungování nepedagogů, například jestli je schopna sdružit nějaké servisní činnosti nebo zkrátka, zda je úsporná, co se týká počtu zaměstnanců,“ sdělil Echu nový poslanec, který je od roku 2018 starosta města Česká Kamenice.

Zároveň Papajanovský upozornil, že v posledních letech se rozpočtové určení daní navyšovalo, zatímco tabulky se nehýbaly. „Minimálně ty klasické úřednické bylo třeba navýšit, protože úřednické pozice často nebyly konkurenceschopné,“ řekl poslanec. Systém platových tabulek obecně považuje za zastaralý a nefunkční, přičemž by si přál jeho komplexní reformu, nejen dohadování o kolik procent se navýší.

Ad hoc přidávání místo strategie?

Že tabulkové platy úředníků jsou dlouhodobě nízké a jen obtížně konkurují soukromému sektoru, se domnívá i nová poslankyně KDU-ČSL Marie Kršková, dlouhodobě se podílející na řízení obce Orlické Podhůří. „Z pohledu rozpočtů měst a obcí je však nešťastné, že tato změna přichází v průběhu roku, kdy jsou rozpočty již schválené,“ sdělila Echu s dovětkem, že na druhou stranu je daný časový posun do určité míry pochopitelný s obměnou vlády. Kršková, která je dcerou legendárního lidoveckého šéfa Josefa Luxe, se chce do budoucna zasadit o to, aby financování přenesených kompetencí bylo předvídatelné a férové. „Stát nemůže své rozpočtové problémy řešit jejich přesouváním na samosprávy,“ doplnila.

Za systémové řešení v podobě pravidelně aktualizovaných platových tabulek se staví i nová pirátská poslankyně Veronika Kovářová. „Přidávání mezd je v posledních letech spíše výsledkem ad hoc politických rozhodnutí než promyšlené strategie. Někdo si dokáže navýšení vyjednat, jiní zůstávají roky podhodnoceni. Typickým příkladem jsou sociální pracovníci, kteří nesou obrovskou odpovědnost, ale jejich odměňování tomu často vůbec neodpovídá,“ sdělila Echu členka sněmovního výboru pro veřejnou správu.

Exministr průmyslu a současný poslanec STAN Lukáš Vlček má za to, že nynější kabinet obecně nedostatečně komunikuje s relevantními organizacemi, kterých se jimi projednávaná legislativa týká. „Pak to s sebou logicky nese mnoho chyb a nejasností. Projednat to dopředu s těmi, kterých se to fyzicky týká, je zcela základní věc. Nemusíte spolu souhlasit, ale je nutné alespoň usilovat o shodu,“ sdělil Echu Vlček, který je taktéž členem regionálního výboru.

Obecně má poslanec za to, že tabulkových tarifů je příliš mnoho a sám by byl pro snížení jejich počtu. „Osobně bych též nechal úřadům větší volnost ve variabilní složce, aby mohly ony samy potom ocenit ty zaměstnance, kteří jsou ochotni pracovat přesčas, udělat něco navíc,“ doplnil pro Echo. Míní, že kabinet Petra Fialy postupoval systémově a zvyšoval-li zátěž zřizovatelů, například u zmíněných nepedagogů, na druhé straně jim navyšoval RUD. Nynější vláda to naopak dle Vlčka „na zřizovatele hodila a řekla, nějak se zařiďte“.

Naopak Juchelka krok brání. Cílem změn je dle něj zastavit propad reálných příjmů zaměstnanců ve veřejném sektoru, k němuž došlo v uplynulých letech kvůli vysoké inflaci, která nebyla vykompenzována adekvátním navýšením příjmů této skupiny obyvatel.

Ubude tarifů pod minimální mzdou

Celkem se suma v rozpočtu na výdělky zvedá podle Juchelky o deset procent. Část peněz, která se nerozdělí v tarifech, má putovat právě do odměn. Juchelka uvedl, že v nejnižší tabulce pro údržbáře, uklízeče či nepedagogy průměrné přidání činí 2577 korun. Letos od ledna dostali přidáno pedagogové, jimž se tarify zvedly o sedm procent a asistentům o 2000 korun, výdělky rostly i bezpečnostním sborům.

Minulá vláda ve svém návrhu rozpočtu měla mít na navýšení asi 21 miliard korun. Bývalí ministři po loňském jednání s odboráři mluvili o posílení sumy na 27 miliard korun. Bývalý kabinet se s předáky na přidání nedohodl, rozhodnutí přenechal na své nástupce. Odbory požadovaly růst tarifů pro hůř odměňované a státní službu o devět procent a pro ostatní o šest procent od ledna. Kvůli rozpočtovému provizoriu předáci souhlasili s přidáním od dubna. Chtěli ale výraznější navýšení, které by odklad kompenzovalo.

Plat ve veřejné sféře obecně stanovují čtyři tabulky. Nejnižší je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické síly či nepedagogy ve školství. V ní se částky upraví o devět procent. Druhou stupnicí s pěti procenty navíc se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách. Třetí tabulka se používá pro lékaře a zubaře, nárůst bude tedy o dvě procenta. Čtvrtá tabulka je pro učitele. Vlastní tabulku má státní služba, upraví se jí také o devět procent.

Z podkladů k nařízení vlády a propočtu ČTK vyplývá, že pracovníci s platem podle první tabulky si podle kvalifikace a délky praxe polepší o 1220 až 5070 korun hrubého. Zdravotním sestrám a pečujícím v sociálních službách se tarify navýší o 850 až 3170 korun, lékařům a zubařům o 810 až 1560 korun. Lidé ve státní službě by měli mít o 1690 až 6270 korun víc.

Po dubnovém navýšení ubude ve čtyřech tabulkách tarifních částek, které jsou pod zaručeným platem a minimální mzdou. Ta letos činí 22 400 korun. Teď je z celkem 564 tarifů pod zaručeným platem 307 a pod minimální mzdou pak 106, od dubna to bude 254 a 76 tarifů. Do minimálních a zaručených částek musí zaměstnavatelé výdělky doplácet.