Deset bomb ve vlacích zabilo přes 190 lidí. Nejhorší teroristický útok ve Španělsku

Nejhorší teroristický útok ve své historii zažilo Španělsko 11. března 2004, kdy v ranních hodinách explodovaly bomby umístěné islámskými radikály ve vlacích v Madridu a zabily 191 osob, přes dvě tisícovky lidí utrpěly zranění. Později zemřeli další dva lidé spjati s událostí. Útoky se staly jen tři dny před parlamentními volbami, zřejmě i proto tehdejší lidovecká španělská vláda hned označila za viníka baskickou teroristickou organizaci ETA. Socialisté naopak upozorňovali, že může jednat o útok islamistů v reakci na španělskou podporu války v Iráku. Lidová strana volby po útoku prohrála. Soudce Juan Del Olmo označil viníky za „lokální islamistické buňky“. Hlavní organizátor útoků Džamál Zugam pochází z Maroka.

Bomby explodovaly přesně 30 měsíců po útocích na USA z 11. září 2001 ve čtyřech vlacích na madridském nádraží Atocha a v madridských stanicích El Pozo a Santa Eugenia. Tři vlaky vyjížděly z Alcalá de Henares, které leží asi 30 kilometrů východně od Madridu, a čtvrtý pak vyjížděl z Guadalajary a jel také přes Alcalá de Henares.

Vybuchlo deset bomb, další tři policie zneškodnila. Kromě 191 zemřelých v důsledků výbuchů (poslední podlehl zraněním v nemocnici 30. března 2004) se někdy mezi oběti řadí také policista, který zahynul 3. dubna 2004 na madridském předměstí Leganés při pokusu zatknout pachatele útoků. V roce 2014 zemřela Laura Vega, která byla kvůli následkům útoku 10 let v kómatu.

Kromě něj tehdy při zátahu policistů na jejich úkryt na předměstí Madridu zemřelo i sedm teroristů, včetně údajného šéfa atentátníků Maročana Džamála Ahmidama (přezdívaného Číňan), kteří spáchali sebevraždu. Následovaly soudní procesy s pomocníky teroristů, jako první byl v listopadu 2004 potrestán Španěl Gabriel Montoya, přezdívaný El Gitanillo (Cikánek), za předání výbušnin pachatelům. V době činu mu bylo šestnáct, takže byl odsouzen k šesti letům v nápravném ústavu pro mladistvé. Soudní řízení s dalšími téměř třemi desítkami obviněných se konalo v roce 2007.

Původně bylo obviněno 29 osob včetně jedné ženy. Ta ale byla v červnu 2007 pro nedostatek důkazů zproštěna obžaloby. Prvoinstanční soud v Madridu vynesl své rozsudky 31. října 2007, potrestal nakonec 21 lidí. Nejvyšší tresty odnětí svobody ve výši 42 917 let (ve vězení mohou být nejvýše 40 let) dostali Maročané Džamál Zugam a Usmán Džnáuí. Obdobně vysoký trest byl požadován pro Rubáího Usmána Sajjida (přezdívaný Muhammad Egypťan), který byl ale osvobozen, neboť byl za stejný čin už odsouzen v Itálii (v říjnu 2007 mu odvolací soud v Miláně trest snížil z deseti na osm let).

Jako spolupachatel byl ke 34 715 letům vězení (za mřížemi může také on strávit nejvýše 40 let) v Madridu odsouzen José Emilio Suárez, bývalý horník, který teroristům obstaral výbušniny. Tresty od 23 do tří let (po odvolání od 18 do dvou) byly uděleny za příslušnost k ozbrojené skupině, spolupráci s teroristickou organizací a obstarání a přepravu výbušnin. V červenci 2008 španělský Nejvyšší soud jednoho z osvobozených odsoudil ke čtyřem letům, čtyři z odsouzených osvobodil a některým trest snížil.

Od počátku vyšetřování se spekulovalo o zapojení teroristické skupiny Al-Kajda, jelikož se útok stal 911 dní po 11.9 a 30 měsíců od pádu Dvojčat. Pozdější vyšetřování však žádné známky napojení na tuto teroristickou organizaci nenalezlo. Útok si dodnes připomínají lidé v Evropě. Stal se evropským dnem obětí terorismu.