Vláda odmítla kritizované zálohování plastů a plechovek, podle Hladíka se mu Česko nevyhne
ZÁLOHOVÁNÍ PETEK A PLECHOVEK
Nastupující vláda odmítla navrhovaný systém zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Návrh zákona, který vznikl ještě za minulé vlády, předložil jako poslanec bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík. Stejná předloha už přitom v minulém volebním období neprošla Poslaneckou sněmovnou. Hladík nyní varuje, že Česko se zálohování stejně nevyhne kvůli novému evropskému nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). Zástupci obcí i odpadového sektoru naopak upozorňují, že navrhovaný model může ohrozit financování obecních systémů třídění, a vyzývají vládu k odborné debatě o alternativách.
"Budeme uplatňovat realistický a efektivní přístup k odpadovému hospodářství. Systém zálohování PET lahví a plechovek bude zaveden jen při prokázání jednoznačného ekologického přínosu, a bude-li zajištěno, že nenaruší funkční obecní systémy třídění odpadů," uvádí vláda ve svém programovém prohlášení. Právě tento postoj nyní znamená stopku pro návrh zákona, který Hladík připravil ještě jako ministr.
Podle bývalého šéfa resortu životního prostředí je ale odmítnutí jen dočasné. „S nesouhlasným stanoviskem vlády jsem počítal. Na druhou stranu ale platí evropské nařízení, které jasně říká, že zálohování budou muset zavést všechny členské státy,“ uvedl Hladík. Připomněl, že rok 2026 je posledním obdobím, kdy si mohou jednotlivé země nastavit vlastní systém. „Poté už začne platit celoevropský, který je pro české obyvatele, obchodníky i průmysl méně výhodný než řešení připravené na národní úrovni,“ dodal.
Evropské nařízení PPWR, které vešlo v platnost v roce 2025 začne být účinné v průběhu roku 2026 a výrazně zpřísňuje požadavky na sběr a recyklaci obalů. Už za rok 2026 má Česko vykazovat osmdesátiprocentní míru sběru PET lahví a plechovek v objemu do tří litrů. Do roku 2029 má navíc míra sběru PET dosáhnout 90 procent a výrobci budou povinni zvyšovat podíl recyklátu v obalech. Pokud těchto čísel nedosáhnou mají dle nařízení zavést zálohování těchto komodit. V současnosti má zálohované systémy pro plasty a plechovky 18 států EU. Státy mohou požádat o výjimku v případě, že předloží do roku 2028 plán, jak požadovaných čísel dosáhnou.
Odmítavý postoj zaujímají obce a organizace působící v odpadovém hospodářství. Podle nich by navrhovaný systém znamenal zásah do ekonomiky současného třídění. „Pro obce je nevýhoda v tom, že jim ubyde odpad, za který dnes dostávají peníze do rozpočtů. Zálohování PET lahví by bylo velmi nákladné, organizačně složité a nevýhodné,“ uvedl náměstek prostějovského primátora Jiří Pospíšil. Kritizuje také dopady na obchody a spotřebitele, kteří by museli obaly skladovat a vracet v původním tvaru.
Podobně argumentuje i Česká asociace odpadového hospodářství. Navrhovaný systém označuje za „koncepčně chybný, ekonomicky neodůvodněný a systémově destabilizující zásah“ do fungujícího systému. Podle asociace by zálohování vyvedlo z obecních systémů nejcennější složky – PET a hliník – které dnes pomáhají financovat sběr méně hodnotných odpadů.
„Místo zavádění povinného zálohového systému by měla být prioritou podpora a rozvoj stávajícího systému třídění komunálních odpadů, který je v evropském srovnání nadprůměrně kvalitní. Vhodnější je investovat do osvěty, zahušťování a modernizace stávající sběrné sítě a do třídících technologií, případně zohlednit inovativní nástroje, jako je digitální zálohovací systém. Je nezbytné seriózně porovnat nákladovou efektivitu různých řešení, než se stát vydá cestou nejdražší možné varianty,“ uvedl předseda Sekce životního prostředí HK ČR Jan Mraček.
Zálohování naopak podporuje část výrobců nápojů. Plzeňský Prazdroj upozorňuje, že plechovky jsou mezi spotřebiteli stále oblíbenější, přesto jich v Česku každoročně končí asi půl miliardy na skládkách nebo ve spalovnách. „Vytřídí se přibližně 30 procent plechovek a z nich se ani jedna nevrací zpět do výroby nové plechovky,“ uvedl mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář. Podle něj by zavedení záloh výrazně snížilo energetickou náročnost výroby i množství odpadků v ulicích a krajině. „Ve všech zemích, kde bylo zálohování zavedeno, prakticky vymýtilo pohozené plechovky,“ dodal.
