Od PirSTANu k Motoristům. Co ukazovaly průzkumy před čtyřmi lety a co nám říkají teď

ČTENÍ Z PRŮZKUMŮ

Od PirSTANu k Motoristům. Co ukazovaly průzkumy před čtyřmi lety a co nám říkají teď
Kongres Motoristů sobě. Foto: Michal Čížek
1
Domov
Jan Hrdlička
Sdílet:

Zatímco v roce 2021 volby do Poslanecké sněmovny rozhodl těsný souboj dvou opozičních koalic a hnutí ANO skončilo v opozici, letošní jarní průzkumy ukazují výrazně jiný obraz. Hnutí Andreje Babiše má podle aktuálních modelů našlápnuto k drtivému vítězství, zatímco jeho tehdejší vyzyvatelé hledají ztracenou dynamiku. Přesto není finální obrázek předem jasný – roste počet stran nad pěti procenty a klíčovou roli může opět sehrát konec kampaně i volební účast nerozhodnutých.

Na jaře roku 2021 byla karty rozdány jednoznačně – dominovalo hnutí PirSTAN s lehce více než 30 procenty. Lidé se také častěji přikláněli ke Spolu oproti ANO, jindy vyšly výsledky jinak. Piráti a Starostové nicméně postupem času vinou některých svých chyb a antikampaně ANO sestoupali níž, zatímco hnutí Andreje Babiše už nedokázalo zastavit nástup vítězného Spolu. Piráti z voleb vyšli postupně pouze se 4 poslanci, STAN naopak slavil relativně dobrý výsledek.

Nyní by hnutí ANO podle dubnového modelu agentury Kantar získalo 35 procent hlasů – o plných 15 procentních bodů více než v dubnu 2021. Důvody, proč mu lidé dávají přednost, jsou komplexní. Výzkum uvádí, že „pětina voličů ANO zmínila snahu o změnu z důvodu celkové nespokojenosti se současnou vládou (23 procent) a také názorovou blízkost (19 procent)“. Dalších 16 procent očekává zlepšení ekonomické situace a 15 procent si cení toho, že ANO „myslí na obyčejné lidi“.

Podle STEM má ANO nadále silnou podporu mezi staršími voliči a těmi bez maturity, přičemž regionálně sbírá stabilní výsledky napříč celou republikou. Právě tato rovnoměrnost mu přináší výhodu v přepočtu hlasů na mandáty.

Politolog Michal Malý ale upozorňuje, že úspěch hnutí není nutně zaručený „ANO má sice silný základ, ale část jeho voličů zároveň oslovují i nové protestní strany, především Motoristé a SPD. Otázkou je, jestli Andrej Babiš dokáže udržet jednotu opozičního tábora kolem sebe, nebo jestli se hlasy rozmělní,“ míní.

Spolu posiluje

Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) si podle Kantaru mírně pohoršila oproti jaru 2021, aktuálně dosahuje 19,5 procenta, což je stále o více než 15 bodů méně než ANO. ODS však jako jediná z vládních stran posílila – ze zhruba 11,5 procenty na 14 procent.

Politolog Roman Chytilek z Masarykovy univerzity upozorňuje, že Spolu se bude snažit znovu profilovat jako hlavní protiváha ANO. „Zatímco v roce 2021 byla opozice vůči Babišovi sjednocená, dnes je rozdrobená. Spolu ale může těžit z pozice jediného silného a etablovaného hráče, který Babiše může porazit – pokud tuto roli voličům přesvědčivě předvede,“ říká.

Hnutí STAN, které v roce 2021 kandidovalo společně s Piráty, nyní samostatně oslovuje zhruba 11–12 procent (někdy má pod 10) voličů a profiluje se jako reformní středová síla. Podle politologa Aleše Michala STAN „na květnovém sněmu demonstroval jednotu a připravenost“, přičemž se snaží oslovit voliče především konkrétními reformními návrhy a důrazem na odbornost.

Naproti tomu Piráti, kdysi hlavní vyzyvatelé ANO, ztratili více než polovinu někdejší podpory a pohybují se jen těsně nad pětiprocentní hranicí. „U Pirátů převažuje v důvodech volby názorová blízkost,“ uvádí Kantar, ale nestačí to k obratu trendu. Jejich voliči jsou nadále nejmladší a nejvzdělanější, ale podle výzkumu část z nich začíná nově zvažovat i ANO nebo Motoristy.

Protestní vlnu nese Motoristé sobě a Stačilo!

Největší překvapení posledních měsíců představují Motoristé sobě – strana, která vznikla jako protest proti regulacím a byrokracii, zejména v dopravě. Podle Kantaru by nyní získala 6 procent a těší se výrazné podpoře mezi mladými muži. Agentura uvádí, že v této skupině jsou „druhou nejsilnější stranou“.

Dalším novým hráčem je levicová formace Stačilo!, která aktuálně oslovuje 4,5 procenta voličů. Společně s SPD, které kandiduje v alianci s Trikolórou, PRO a Svobodnými (dohromady nyní kolem 10 procent, někdy i více), se tito hráči podílejí na celkové fragmentaci opozičního tábora.

„Širší nabídka protestních hlasů snižuje mobilizační sílu koalic, které stavěly na jednom silném sdělení – například ‚porazit Babiše‘,“ vysvětluje Malý. „Nyní už voliči mají z čeho vybírat, i pokud nechtějí volit ANO, ale zároveň nevěří vládním stranám.“

Koho bude mít Babiš po boku?

Zatímco v roce 2021 se ANO ocitlo v opozici, protože nemělo s kým složit většinu, letos se situace může obrátit. Kombinace ANO s SPD, Motoristy a potenciálně i Stačilo! by mohla vytvořit parlamentní většinu, byť značně nestabilní.

„Andrej Babiš má nyní více možností než před čtyřmi lety – otázkou je, zda bude ochoten do vlády přizvat dosud odmítané spojence, nebo vsadí na menšinovou vládu s tichou podporou,“ uvažuje politolog Kratochvíl.

Volební model není věštba

Odborníci zároveň připomínají, že volební modely nejsou předpovědí výsledku voleb. Jak upozorňuje analýza Institutu pro politiku a společnost (IPPS), výsledky odrážejí stav nálad v době sběru dat a mohou se rychle měnit.

„Nejlepším průzkumem zůstávají reálné volby – krajské, evropské, senátní. Pokud chcete vědět, kdo vyhraje, podívejte se na volební mapu na volby.cz, ne jen na grafy z agentur,“ píše autor analýzy Karel Sál.

Podle STEM tvoří až třetinu voličů tzv. nerozhodnutí – právě ti mohou být jazýčkem na vahách. Čím více stran překročí pětiprocentní hranici, tím více se rozmělní mandátový bonus pro vítěze. To nahrává scénáři, kdy sice ANO získá nejvíc hlasů, ale nebude schopné sestavit většinu – nebo naopak sestaví širokou protestní koalici.

Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 3. a 4. října 2025.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články