Jak se osvědčilo nové pravidlo u vyznamenání? Zkušení protokoláři poukázali i na chyby

Letos se úplně poprvé od vzniku ČR rozdávala státní vyznamenání podle nových pravidel daných novelizovaným zákonem. Předkladatelé si od změny slibovali větší ocenění žen v dané kategorii. Podařilo se to? Zkušení protokoláři Miroslav Sklenář a Jindřich Forejt též pro Echo24 uvedli, co jim u slavnostního večera scházelo.

Poslanci napříč politickým spektrem změnili pravidla pro udílení státních vyznamenání, co se medailí Za zásluhy týče. To je nejběžněji udílené vyznamenání, další jsou medaile Za hrdinství a pak ta vyšší, Řád T. G. Masaryka a Řád bílého lva. V čem změna spočívala? Došlo k rozšíření oblastí, za které jde medaili udělit. K těm dosavadním přibyla sféra sociální, charitativní, dobrovolnictví, životního prostředí, zdravotnictví a mezinárodních vztahů. Před změnou existovaly pouze tyto taxativně vyjmenované oblasti: hospodářská, věda, technika, kultura, umění, sport, výchova a školství, obrana a bezpečnost státu a občanů.

Co se rovnosti mužů a žen týče, změna měla dle předkladatelů šanci přispět ke zvýšení počtu udělených medailí Za zásluhy ženám. „Výčet oceňovaných oblastí se rozšíří zejména o sféru sociální a dobrovolnictví, ve které působí převážně ženy,“ stálo v návrhu. Do roku 2024 obdrželo medaili Za zásluhy celkem 762 lidí. Žen z celkového počtu oceněných bylo 151, tedy necelých 20 procent. Naopak k zúžení došlo, co se stupňů ocenění týče. Do roku 2024 byly tři, nově zůstal jen první, tedy nejvyšší.

Expert: Užije se to do budoucna

Dle nových pravidel dostalo medaili Za zásluhy celkem 32 osob z celkově 48 letos oceněných. U jedenácti z nich šlo objevit novou kategorii, nicméně u šesti z nich byla v kombinaci s některou ze starých kategorií. Argument, že pokud by změna nenastala, tak by dotyční nemohli být oceněni, tak platí pouze u 5 lidí – 4 žen a jednoho muže. Zuzaně Baudyšové, Daně Krejčířové a Věře Fině byla medaile udělena v oblasti sociální, Zdence Wasserbauerové pak v oblasti charity a dobrovolnictví. Ačkoliv tedy předpoklad navrhovatelů zákona byl v tomto bodě naplněn, žen oceněných medailemi Za zásluhy bylo i tak pouze poloviční množství než loni, osm versus šestnáct.

„Ta data jsou samozřejmě statisticky pravdivá, ale jde spíše o to, že tam vůbec existuje ta možnost, tedy i pro příští rok a další. Že se té změny v rámci té novely nevyužilo v plném rozsahu, to by mně vůbec nevadilo,“ uvedl pro Echo24 někdejší šéf protokolu na Pražském hradě Miroslav Sklenář, který v sídle prezidenta zažil všechny tři předchůdce Petra Pavla. Oceňuje i to, že byly sníženy stupně u medaile, neboť je prý nelogické, aby prezident porovnával zásluhy a některé kladl výše než jiné. Medaile Za hrdinství byla od začátku koncipována jako jednostupňová.

Proti rozšíření kategorií, za které lze medaili Za zásluhy získat, se naopak pro Echo24 vyjádřil Jindřich Forejt, který hradní odbor protokolu vedl více než 10 let, a to taktéž za Klause a Zemana (nastoupil po Sklenářovi a následně ho Sklenář zase vystřídal). Forejt míní, že při stanovení původních sfér, ve kterých lze získat zásluhy, byli autoři v 90. letech pečliví a zbytek oblastí měl zůstat na úrovni například resortních či regionálních ocenění, na která podle Forejta často zapomínáme. Co se stupňů vyznamenání týče, Forejt vnímá oba pohledy: je podle něj „těžké být biřičem, který rozhoduje, která statečnost byla větší“, zároveň by ale nechal otevřená vrátka situaci, kdy již oceněný člověk vykonal ještě něco záslužnějšího.

Forejt ovšem zkritizoval ideu, že by díky rozšíření kategorií, za které lze ocenění udělit, mělo být oceněno více žen. „Snaha o umělé navození přikázaných kvót – aby v každé skupině z vyznamenaných byly na osm mužů dvě ženy. Předkladatelé asi chtěli ženy motivovat, ale ocenění se zkrátka odvíjí od osobní statečnosti, nikoliv od pohlaví. Nechceme závod, které pohlaví budeme vyznamenávat víc a přednostně,“ míní expert.

Kde nastaly chyby?

Podle Sklenáře je klesající trajektorie celkového počtu oceněných prezidentem (letos 48, loni 56, 62 předloni) v jeho funkčním období logická. „Kdyby Petr Pavel hypoteticky již nekandidoval, byť já jsem přesvědčen, že bude, tak si myslím, že je logické, že dá nejvíc v tom prvním roce, kdy je nový a chce ukázat, že to vidí zkrátka jinak. A pak třeba zase v tom posledním,“ uvedl odborník na protokol s dovětkem, že je podle něj „logické, že se ve výběru projeví osobní preference, a je to tak i v pořádku, pokud nepřesáhnou nějakou únosnou míru“.

Byť prý nikomu nechce sahat na ocenění, Sklenář by dle svých slov dodržoval přísněji zásadu, která se ctila za Václava Havla a Václava Klause. „Neoceňovat lidi ve funkcích, protože když nějakou máte, jste za ni placený a pro ten stát pracujete z titulu té funkce. Vyznamenání znamená, že uděláte něco navíc, něco mimořádného. Nemám nic proti panu Pojarovi (Tomáš, končící poradce vlády pro bezpečnost,– pozn.red.) či panu Řehkovi (Karel, náčelník Generálního štábu Armády ČR,– pozn.red.), ale oni byli oceněni za to, že dělají dobře svou práci,“ míní Sklenář.

Forejt poukázal na jiný nedostatek. „Když jste v sále podíval na pódium, tak tam vedle sebe ležely diplomy a na nich byly ty etuie se státními vyznamenáními a ty etuie byly všechny zavřené. Vyznamenání se vždycky má tomu oceňovanému předávat tak, aby viděl, co dostává, nikoliv nějakou zavřenou krabičku s něčím potutelně schovaným. V tom prvním okamžiku, kdy ho dostává od prezidenta, v tu vteřinu, kdy se stává vyznamenaným, tak by měl vidět to, co se stává nově jeho odznakem,“ vysvětlil odborník na protokol s tím, že v některých zemích bývá dokonce zvykem, že oceňovanému představitel moci vyznamenání připíná. Naopak pochválil proslov hradního kancléře Milana Vašiny. „Měl absolutně bezvadně přichystaný personální projev a také přednes, což mi v posledních zhruba osmi letech opravdu chybělo,“ ocenil Forejt.