Vzhůru psanci této země

„Pravicová internacionála zbrojí a chystá se k boji. Demokratické síly tomu nemohou jen trpně přihlížet,“ napsala nedávno v německém Tageszeitung analytička Zsusanna Végh. Internacionála je slovo neodmyslitelně spjaté s dějinami evropského socialistického a komunistického hnutí. Vyjadřovalo nejhlubší podstatu marxismu, nezpochybnitelného dítěte osvícenství – přesvědčení o univerzálním charakteru klíčových „zákonů vývoje“ lidské společnosti. Jelikož se tyto zákonitosti týkají lidstva jako celku, přirozeným elementem mezinárodní politiky se stala také spolupráce stran reprezentujících „dělnickou třídu“.

Liberalismus – další z dětí osvícenství – má v sobě zabudované stejné univerzalistické přesvědčení, společně se stejnou vírou v pokrok lidských dějin. Ve své pozdní podobě, kterou známe z posledních desetiletí, je pak neodmyslitelně spojován s ideou a procesem globalizace. I když to nedeklaruje tak otevřeně, staví na (jak píše francouzská filozofka Chantal Delsolová) „likvidaci partikulárních identit na ideji světa bez hranic, v němž se vše může stát zbožím a který umožňuje neomezenou mobilitu všemi směry“.

Opakem globalistického liberalismu jako poslední kapitoly dějin osvícenecké ideje univerzálního pokroku jsou v naší době hnutí, která bývají označována jako „lokalistická“ či „suverenistická“. Z definice jsou opakem myšlenky „internacionály“, ze své konzervativní genealogie čerpají příklon k tomu, co je partikulární a organické – spíše než abstraktní a všeobecné. Tato hnutí mají v ekonomice sklony k protekcionismu (i když existuje i libertariánský suverenismus), v hodnotové sféře zdůrazňují vlastní kulturní dědictví (ač o něm v sekularizované době mají často dost vágní povědomí) a v mezinárodní politice se staví nedůvěřivě k nadnárodním organizacím a ve všech pádech skloňují národní zájmy.

Jak napsal pro deník Rzeczpospolita významný polský komentátor Piotr Skwieciński, v posledních letech, a obzvláště v posledních měsících, fenomén internacionalizace politického života začíná zahrnovat celé politické spektrum. Strany fungující v jednotlivých zemích se stávají stále více součástí mezinárodních politických táborů a dotýká se to i suverenistické/lokalistické strany barikády, která by teoreticky měla být s koncepcí „internacionály“ v rozporu.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.

xx