V Pásmu Gazy muselo před boji utéct za tři měsíce přes 640 tisíc Palestinců
SITUACE NA BLÍZKÉM VÝCHODĚ
Téměř třetina z asi 2,1 milionu obyvatel Pásma Gazy se musela za necelé tři poslední měsíce přemístit z většinou provizorních přístřešků, jež nahrazují jejich domovy, kvůli zesílené izraelské ofenzivě, informoval dnes Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). Mnozí utíkali před bombardováním a střelbou už poněkolikáté od začátku války, kterou v Gaze Izrael vede proti teroristickému hnutí Hamás. OCHA také vyzval k vyšetření zabití desítek Palestinců u nových distribučních center humanitární pomoci kontrolovaných Izraelem, u nichž podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo od začátku minulého týdne asi izraelskou palbou zabito nejméně 82 Palestinců a dalších pět stovek bylo zraněno.
Podle dnešní zprávy OCHA bylo nuceno v Pásmu Gazy utéct před boji od 18. března přes 640.000 Palestinců, z toho na 202.000 jen od poloviny května. Asi 40 procent z nich uteklo bez osobních věcí kvůli urgentním výzvám izraelské armády k evakuaci. "V Pásmu Gazy není nikde bezpečno, mnozí lidé hledají útočiště v improvizovaných a přelidněných táborech," uvedl OCHA. Dodal, že asi 82 procent území Pásma Gazy, které je rozlohou menší než Praha, jsou nyní militarizované zóny pod kontrolou Izraele.
Izraelská armáda 18. března obnovila letecké útoky v Gaze, čímž ukončila příměří, které trvalo od 19. ledna. Už od 2. března izraelská vláda nařídila blokádu tohoto území a přestala tam pouštět humanitární pomoc. Zdůvodnila to tím, že jen vojenský nátlak může přimět Hamás k propuštění zbývajících rukojmích, které tato palestinská organizace drží od 7. října 2023. Tehdy vpadli palestinští ozbrojenci do izraelského pohraničí, kde zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších 251 unesli jako rukojmí. Odvetná ofenziva izraelské armády stála od té doby život nejméně 54.600 Palestinců, většinou rovněž civilistů.
První potraviny od 2. března vpustila izraelská armáda do Pásma Gazy až 19. května, ale jen ve velmi malém množství. OCHA dnes upozornil, že od té doby nedovolila například dovézt žádné stany pro nové přístřešky, ani palivo, které je potřeba mimo jiné pro zdravotnická zařízení, z nichž funguje už jen asi třetina, a to jen částečně. Izraelská vláda minulý měsíc povolila například dovoz mouky, takže obnovily činnost některé pekárny. OCHA dnes uvedl, že například pět pekáren podporovaných OSN fungovalo jen tři dny; od 25. května jsou opět zavřené. Důvodem je i násilí hladových a zoufalých Palestinců.
"Nikdo by neměl riskovat život kvůli tomu, aby mohl nakrmit své děti," řekl tento týden šéf OCHA Tom Fletcher. Podle něj tisíce Palestinců musí také ujít několik kilometrů, aby se dostali k jednomu z pouhých tří funkčních distribučních středisek s pomocí, jež v Pásmu Gazy minulý týden otevřela organizace GHF podporovaná Izraelem. Rozdělování pomoci ale provází podle agentury AP i dalších zdrojů chaos a na mnohé příchozí se nedostane.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk tento týden připomněl, že už loni i Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu opakovaně vyzval Izrael k zajištění dostatečné humanitární pomoci pro civilisty v Pásmu Gazy. Izrael čelí od konce roku 2023 obvinění z genocidy, které proti němu u ICJ podala Jihoafrická republika, k níž se připojilo posléze několik dalších zemí. Kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze, vydal loni v listopadu na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC).
Situaci civilistů v Pásmu Gazy označila za "horší než peklo" předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) Mirjana Spoljaricová. "Překračuje to jakékoli přijatelné, právní, morální a humánní standardy. Tamní lidé jsou zcela zbaveni lidské důstojnosti," řekla BBC a vyzvala mezinárodní společenství, aby udělalo víc pro ukončení války, ukončení utrpení Palestinců a propuštění izraelských rukojmích.
"Každý stát má právo se bránit...ale neexistuje žádná výmluva pro braní rukojmích ani pro odepírání jídla a bezpečnosti dětem. Jsou dána pravidla pro vedení nepřátelských akcí, která musí každá strana v každém konfliktu respektovat," řekla Spoljaricová s odkazem na ženevské konvence o ochraně civilistů za války.
