Kalousek varuje: Programové prohlášení vlády skrývá nesrovnalosti v rozpočtu mezi výdaji a příjmy

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek v nedělních Otázkách Václava Moravce upozornil, že předpokládané příjmy státu v programovém prohlášení vznikající vlády nemohou pokrýt plánované výdaje, a vyjádřil obavy z nesouladu mezi sliby a reálnými možnostmi státního rozpočtu. Kalousek tak reagoval na otázku Moravce pro účastníky debaty, zda je v návrhu programového prohlášení vznikající vlády něco, co by je mohlo překvapit.

„Vše, co (vznikající vláda) slíbila, se tam prostě nevejde. Jsem zvědavý, jak bude řešen rok 2026, ve slibech panuje rozpor,“ říká Kalousek. "Buď nebude dodržen slib o deficitu a nebo nebude dodržena řada jiných slibů, vláda by si měla ujasnit priority," dodává někdejší ministr financí.

Podle něj bude klíčové sledovat, jak kabinet dokáže skloubit ambiciózní program s fiskální realitou, zejména s ohledem na udržení deficitu a naplnění výdajových priorit.

Podobně jako Kalousek se vyjádřil o programovém prohlášení vznikající vlády i šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle kritiků je viditelný rozpor mezi podrobněji konkretizovanými plány výdajů a vágním textem ohledně příjmů. "Ne, že by to bylo v našich dějinách takto poprvé, ale myslím, že ten rozpor v této velikosti jsme ještě nezažili," řekl Hampl. „Je potřeba řešit, jak se bude rozpočet financovat, zatím nemáme žádné odpovědi," uvedl a také upozornil, že není reálné dodržet snížení daní, které nastupující vláda slíbila svým voličům.

Podle předsedy Rozpočtové rady je ale současná ekonomická situace země pozitivní. Inflace je totiž stabilní a růstové vyhlídky se pohybují kolem průměru EU.

Hampl se dále vyjádřil ke změně v důchodech, jak to navrhuje vznikající vláda. Podle Hampla si mnoho lidí neuvědomuje, kdy by změny v důchodovém systému slibované možnou koalicí začaly platit. "U toho zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech, tak podle toho, jak je ten systém nastaven teď, nezačne fungovat dříve než v roce 2031, to znamená za životem této vlády," řekl.

"Ale i u té valorizace, kdy je tam ten závazek vrátit se k valorizaci reálnou mzdou. Nevím, jestli si to všichni uvědomují, ale podle reálné mzdy se teď vůbec nevalorizuje, protože reálné mzdy po tom obrovském propadu dohánějí ten minus, který tam byl. Podle všech očekávání to nezačne dříve než v roce 2029, znovu za životem této vlády," dodal Hampl.

Hampl není proti znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET), nemyslí si ale, že by takto slibované snižování šedé ekonomiky přineslo dostatečné příjmy do státního rozpočtu. "Je to přesně ta bolest naší politiky, nákladně zavádíme nějaký systém a pak ho rušíme," řekl Hampl k EET.

Diskutující se rovněž dotkli zestátnění ČEZu, které plánuje budoucí kabinet pod vedením hnutí ANO. Ke snaze jak Kalousek, tak Hampl zatím zůstávají skeptičtí. Miroslav Kalousek nebyl schopen říct, zda je to dobře nebo špatně, zatímco Hampl považuje za realističtější variantu prodat část ČEZu na burze. Upozornil, že stát má příjem z dividend ČEZu, které ročně činí do 20 miliard korun. O tyto peníze by tedy stát, kdyby ČEZ zestátnil, přišel.