Věčně se vracející Chat Control
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
Dnes je to přesně sto jedna let, co vznikly aerolinky ČSA: jedna z pěti nejstarších aktivních leteckých společností světa. Vloni, při stém výročí, se k firmě ...
Čím víc se věci mění, tím více zůstávají stejné a jednou z těch neustále stejných věcí je mimořádný „drajv“ Evropské unie, co se narušování lidského soukromí týče. Záměr plošně šmírovat všechny textové komunikace půlmiliardy evropských občanů, samozřejmě pod vznešenou záminkou boje proti zneužívání dětí, se v pondělí 23. 9. opět vrátil na scénu a bude se o něm hlasovat. Naposledy se jej pokusili protlačit v červnu. A předtím také a předtím také, pokaždé to nevyšlo, ale stejně se ten návrh vrací znovu na scénu jako odporná shnilá zombie, která ale ne a ne konečně umřít.
Mezitím se přitom stalo leccos, například to, že švédská eurokomisařka Ylva Johansson, zvaná doma jako „Big Sister“, už znovu nezískala nominaci do Evropské komise a tím z ní odpadl jeden z hlavních lidí tlačících za každou cenu na to, abychom byli všichni podrobeni invazivnímu státnímu (či spíš nadstátnímu) dohledu coby sprostí podezřelí. Také se změnila předsednická země. Nyní předsedá Evropské unii Maďarsko, považované kvůli autoritářským a proruským sklonům Viktora Orbána za vyvrhele. A některé členské státy se od maďarského předsednictví drží ostentativně daleko, dokonce tak daleko, že jejich zástupci se neúčastní Maďary pořádaných akcí.
Divadélko pro média… ale jakmile jde o zákulisí a v něm projednávané věci, jako je například právě bezuzdné šmírování občanů, najednou jsou z nepřátel dobří kamarádi. Chat Control se znovu tlačí na scénu právě proto, že maďarské předsednictví je jí příznivě nakloněno a státy, které by nahlas Orbánovi neřekly ani dobrý den – například Španělsko se svou silně levicovou vládou –, jsou ve skutečnosti zainteresovány na jejím přijetí. (Španělské silové složky prosazují co největší okleštění šifrování na internetu už dlouho a žádná bezpečnost IT světa nebo soukromí lidí je nezajímá.) A tak tiše, ale pilně spolupracují na tomtéž projektu, jehož cílem je preventivní dozor nad každým občanem jako v Číně. Vlastně pardon! Ne nad každým občanem. Podle posledního návrhu měli být z plošného šmírovacího systému vyjmuti, mimo jiné, vysocí evropští politici… jak krásně jsou si někteří lidé rovnější!
Různé autoritářské koncepty mají různé karoserie a na nich různé laky, ale sdílejí tentýž podvozek. Tím podvozkem je pohrdání člověkem coby samostatným jedincem s vlastní důstojností a nedotknutelnými právy; pro tyrany je jen prostředkem, pracovní silou, poddaným a plátcem daní. Na nic jako soukromí nemá právo, natož pak přirozené, a státní zájmy jsou důležitější než on. A na tom se momentálně shodne Paříž, Madrid i Budapešť, jenom tu svoji shodu moc nedávají na odiv, aby si jí nikdo proboha nevšiml. Nejlepším receptem, jak upéct skutečně nepopulární legislativu, je nemluvit o ní moc nahlas a protlačit ji skrze zadní chodbičky moci, až s ní najednou nejde nic dělat.
Orwell kdysi viděl budoucnost světa v nevyhnutelném vytvoření tří gigantických bloků – Eurasie, Oceánie a Eastasie –, které se budou lišit různými povrchními atributy, ale zevnitř to budou represivní mašinerie podobné si jako vejce vejci. Při pohledu na evropské vlády, které se v zákulisí a mimo účinný dozor žurnalistů radí o zavedení Velkého Bratra se žlutými hvězdičkami na modrém pozadí, vás musí napadnout, že tu Čínu chtějí v rámci „evropského bloku“ dohnat. Ne ekonomickým růstem, o ten nás spolehlivě připravila zešílevší byrokracie. Na policejní úrovni se ale dohnat dá.