V Bílém domě jednali zástupci Dánska, Grónska a USA: V zásadních věcech se neshodli

Dánsko, Grónsko a Spojené státy se stále neshodnou v základních věcech v souvislosti s Grónskem, prohlásil po jednání s americkými činiteli dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen na tiskové konferenci ve Washingtonu. Dodal, že vznikne pracovní skupina na vysoké úrovni, která se poprvé setká v příštích týdnech. Grónsko musí posílit spolupráci s USA, ale to neznamená, že chce, aby ho Spojené státy vlastnily, řekl novinářům grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová. Americká strana se zatím k jednání nevyjádřila.

Rasmussen a Motzfeldtová ve středu v Bílém domě jednali s šéfem americké diplomacie Markem Rubiem a viceprezidentem J.D. Vancem. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa otevřeně mluvila o ambici ovládnout toto dánské autonomní území, jako důvod Trump zmiňuje otázku americké národní bezpečnosti.

Rasmussen uvedl, že se americký postoj v otázce Grónska nepodařilo změnit. „I když spolu jasně nesouhlasíme, dohodli jsme se, že dává smysl zkusit si společně na vysoké úrovni sednout a prozkoumat, zda existují možnosti, jak uklidnit obavy prezidenta (Trumpa) při současném respektování nepřekročitelných červených linií Dánského království,“ uvedl Rasmussen na tiskové konferenci, kterou například stanice BBC vysílala živě.

„Chceme pracovat s našimi americkými přáteli a spojenci, ale musí to být spolupráce založená na respektu, a musí respektovat naše hranice,“ dodal šéf dánské diplomacie, který zároveň jednání s americkými činiteli označil za „přímou, ale také konstruktivní diskuzi“.

Trump v posledních dnech opakovaně hovoří o tom, že Spojené státy k zajištění své bezpečnosti nutně potřebují Grónsko vlastnit a že ostrov převezmou. K dosažení tohoto cíle přitom odmítl vyloučit použití vojenské síly, čímž šokoval spojence v NATO, jehož členem je i Dánsko. Rubio následně Trumpova slova mírnil a uvedl, že USA chtějí Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánují podniknout vojenskou invazi.

Dříve ve středu americký prezident zopakoval, že USA potřebují Grónsko pro zajištění národní bezpečnosti. Pokud Grónsko USA nezískají, bude se o to podle šéfa Bílého domu pokoušet Rusko a Čína. Grónská vláda mezitím oznámila, že Dánsko ode dneška společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska v rámci slibu posílit obranu v Arktidě. Vojenské jednotky v oblasti absolvují výcvik, jehož cílem je posílit akceschopnost aliančních sil v regionu i jeho bezpečnost.

Proti úmyslu Spojených států získat strategicky významný a na nerostné suroviny bohatý arktický ostrov se vyslovili političtí představitelé Dánska i Grónska. Obě země jsou toho názoru, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodnout jen jeho obyvatelé.

Arktický ostrov byl do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.