Rozpočtová rada tepe erár kvůli povolenkám i vyčerpané rezervě. Umíme flexibilně reagovat, namítá MF

Z emisních povolenek může v rozpočtu chybět odhadem 16 miliard, není jasné, odkud se vezmou peníze na nepedagogy a je vyčerpaná rozpočtová rezerva. To jsou některé z problémů, které v letošním rozpočtu identifikovala Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém pravidelném stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. Ministerstvo financí pro Echo24 řeklo, že věří, že plánovaný deficit 241 miliard bude dodržen, resort Zbyňka Stanjury (ODS) podle svých slov umí flexibilně reagovat na nepříznivý vývoj.

Podle NRR české veřejné finance i nadále vykazují zřetelnou nerovnováhu na úrovni státního rozpočtu, který na konci května skončil v deficitu 170,5 miliard korun, přičemž saldo očištěné o vliv příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU bylo o 3,9 miliardy nepříznivější.

Na příjmové straně si udržuje vysokou dynamiku daň z příjmů fyzických osob (na celostátní úrovni meziročně +13,1 %), což souvisí zejména s relativně vysokým růstem nominálních mezd. To se projevuje také v růstu výnosů pojistného na sociální zabezpečení (meziročně +7,6 %). Solidní výsledky lze také podle rady vidět u daní ze spotřeby, kdy výnos DPH vzrostl meziročně na celostátní úrovni o 6,2 % a selektivních spotřebních daní o 5,2 %. Na výdajové straně zatím u hlavních výdajových položek nedochází k významnějším odchylkám od schválených hodnot.

„I přes výše uvedené je však nutné připomenout, že rizika, na která NRR upozorňovala, se začínají naplňovat. Významný výpadek lze očekávat u příjmů z prodeje emisních povolenek. Na konci května Evropská komise oznámila stažení emisních povolenek do rezervy tržní stability (MSR) od září tohoto roku do srpna roku 2026, což znamená snížení objemu povolenek přidělených k prodeji České republice. Naplnění příjmů z prodeje emisních povolenek, kdy státní rozpočet počítá s výnosem v objemu 30 miliardy, je tak prakticky vyloučeno a také vzhledem k současnému vývoji cen emisních povolenek lze očekávat výnos o zhruba 16 miliard nižší,“ uvádí NRR ve svém stanovisku.

Stažení povolenek do MSR současně podle radních ovlivní i počet povolenek a očekávaný výnos z jejich prodeje v příštím rozpočtovém roce, a bude proto nutné upravit střednědobý výhled předpokládaných příjmů sektoru vládních institucí v rámci srpnové aktualizace výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů.

Na výdajové straně došlo k vyčerpání vládní rozpočtové rezervy, jejíž výše pro rok 2025 činila 7,9 miliardy. „Dominantě se jedná o důsledek převodu šesti miliard do kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu ČR na dotace na obnovitelné zdroje (OZE). V souladu s dřívějšími upozorněními NRR se ukázalo, že prostředky na dotace OZE nebyly rozpočtovány v dostatečné výši. Státní rozpočet tak ještě před polovinou rozpočtového období nedisponuje žádnou rezervou pro pokrytí neočekávaných výdajů, což NRR považuje za problematické,“ uvádí rada s tím, že v případě neočekávaných událostí tak bude nutné hledat zdroje s využitím rozpočtových opatření (tj. přesunem z jiných položek), nebo zapojením nároků z nespotřebovaných výdajů. Zapojování nároků však prohlubuje deficit veřejných rozpočtů. Vzhledem k tomu, že se ve většině případů jedná o účelově vázané prostředky, je toto řešení vždy problematické.

V kapitole Všeobecná pokladní správa jsou dále pro rok 2025 rozpočtovány prostředky na odstraňování důsledků loňských zářijových povodní a na následnou obnovu ve výši 10 miliard korun. V květnu 2025 bylo přesunuto 4,1 miliardy do kapitoly ministerstva zemědělství, zatím z nich však čerpáno nebylo.

Dalším naplňujícím se rizikem je podle rady financování nepedagogických pracovníků v regionálním školství od září, kdy nedojde k původně zvažovanému přesunu na územní samosprávné celky. „Vláda tedy musí v rámci schváleného rozpočtu přesunout prostředky z jiných položek. Z dostupných informací však zatím není zcela jasné, odkud budou zdroje přesunuty,“ dodala NRR.

MF: Rozpočet je schopen rizika pokrýt

MF bere podle svých slov zprávu NRR na vědomí. „Domníváme se, že rozpočet tak, jak se dosud vyvíjel za prvních pět měsíců roku, je schopen popisovaná rizika pokrýt bez nutnosti navyšování rozpočtového schodku. Vláda již v předchozích letech ukázala, že umí plně v souladu s rozpočtovou legislativou flexibilně reagovat na vývoj, který se lišil oproti původním předpokladům promítnutým do schváleného rozpočtu,“ řekla pro Echo24 mluvčí resortu Petra Vodstrčilová.

„Předpokládáme, že i letos budou jednotlivé požadavky o nezabezpečené výdaje uspokojeny primárně rozpočtovými přesuny z položek, u kterých bude dosaženo úspor. Současně platí, že mohou být využity i úspory z minulých let,“ dodala Vodstrčilová s tím, že z hlediska ministerstva financí potažmo vlády považují za podstatné dodržení plánovaného schodku a k tomu by měl přispět i pozitivní vývoj ve výběru daňových příjmů a pojistného. „Zpřesněné odhady hospodaření státního rozpočtu za celý rok však budou možné až na začátku druhého pololetí, které mimo jiné přinese výsledky inkasa daně z příjmů právnických osob,“ poukázala mluvčí MF.

Co se týká přípravy státního rozpočtu na rok 2026, ta probíhá podle Vodstrčilové standardním způsobem podle rozpočtových pravidel a v intencích výdajových rámců stanovených ve Střednědobé rozpočtové strategii sektoru veřejných institucí, která byla schválena vládou 30. dubna 2025. Povolené výdajové rámce ve strategii vycházejí z určité výše strukturálního schodku. Parametry, na kterých bude odhadnuta příjmová strana rozpočtu na rok 2026, posoudí Výbor pro rozpočtové prognózy na svém zasedání v srpnu. MF pak – stejně jako vloni – zveřejní návrh rozpočtu na konci srpna, do konce září jej musí vláda předložit sněmovně, definitivní schvalování pak už bude na dolní komoře v novém složení po volbách.