Potraviny mohou zlevnit, slibuje nová vláda. Klíčová bude konkurence a politika dotací

Ceny potravin by se v nejbližších měsících měly v Česku postupně stabilizovat, v některých segmentech dokonce mírně klesat. Naznačují to aktuální statistická data, vyjádření analytiků i očekávání podnikatelské sféry. Nová vláda zároveň deklaruje, že chce řešit dostupnost potravin systémově. Podle expertů však nebude rozhodující samotná politická rétorika, ale konkrétní kroky v oblasti konkurence, byrokracie a nastavení zemědělských a potravinářských dotací.

Listopadová data Českého statistického úřadu ukazují další výrazné zpomalení růstu výrobních cen. Ceny zemědělských výrobců meziročně vzrostly pouze o 1,2 procenta, což je nejnižší tempo od loňského září. Ceny průmyslových výrobců naopak meziročně klesly o 1,3 procenta. Podle analytiků jde o jasný signál slábnoucích inflačních tlaků, které v minulých letech výrazně dopadaly i na konečné ceny potravin.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že argument rychle rostoucích cen zemědělských vstupů, jímž se v posledních letech zdůvodňovalo zdražování potravin, postupně ztrácí platnost. „Situace na trhu se zemědělskými komoditami se výrazně zklidňuje. Klesají ceny v rostlinné výrobě a zároveň výrazně brzdí i růst cen v živočišné výrobě. Tento trend se už postupně propisuje do cen potravin, které v posledním měsíci zlevnily o jedno procento,“ uvedl.

Podle analytičky Raiffeisenbank Terezy Krček je ale vývoj uvnitř zemědělství nevyrovnaný a nelze očekávat plošné a rychlé zlevňování napříč celým sortimentem. „Rostlinnou výrobu zlevňuje nadprůměrná výroba ovoce, zatímco v živočišné výrobě zůstávají ceny pod tlakem kvůli dražším energiím, krmivům a vyšším nákladům na bezpečnost na jatkách,“ uvedla.

Dalším faktorem, který podle ekonomů přispívá ke stabilizaci cen, je vývoj v průmyslu. „Cenová hladina v průmyslu trendově klesá již od začátku letošního roku a celkově se od ledna snížila o 2,1 procenta. Ze strany průmyslového zboží tak v nejbližší době žádný významnější inflační impulz nehrozí,“ řekl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. Podle Jana Slabého z poradenské společnosti Ecovis navíc na výrobce působí i silnější koruna, která tlačí exportéry k opatrnosti při tvorbě cen.

Nová vláda premiéra Andreje Babiše deklaruje, že chce cenovou dostupnost potravin řešit zejména prostřednictvím podpory domácí produkce a snížení administrativní zátěže. Nový ministr zemědělství Martin Šebestyán označil za jednu ze svých hlavních priorit úpravu rozpočtu resortu, který považuje za dlouhodobě podhodnocený. „Musíme se podívat na to, proč nedošlo k reakci rozpočtu na inflaci, která tu byla,“ uvedl Šebestyán. Zároveň chce posílit konkurenceschopnost českých zemědělců a přispět k zajištění cenově dostupných potravin.

Právě otázka konkurence je podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy klíčová. Varuje před administrativními zásahy do cen či regulací slev. „Vláda slibuje levnější potraviny. Dá se to dělat dobře – podporou konkurence, větší otevřeností a snižováním byrokracie. Nebo se to dá udělat regulací cen a zakazováním slev, jak to dělá Orbán – takže v Maďarsku zdražily potraviny dvakrát víc než v Česku,“ uvedl Prouza.

Podle něj problém českého trhu nespočívá primárně v maržích obchodních řetězců, ale v nízké konkurenci mezi výrobci a ve špatně nastavených dotacích. „V Česku ceny neurčují obchodní řetězce s nízkými maržemi, ale silní čeští velkopotravináři, kteří nemají konkurenci. Pokud ministerstvo zemědělství nezačne podporovat větší pestrost nabídky, neomezí dusivou byrokracii a nezmění dotační politiku tak, aby podmínkou dotací byly nižší ceny a vyšší kvalita, ceny potravin klesat nezačnou,“ uvedl.

Kritizuje také současný model, kdy Česko vyváží levné dotované komodity a hotové potraviny s vyšší přidanou hodnotou naopak dováží. „Je nejvyšší čas, aby Česko přestalo být potravinovou montovnou. A žádná cenová regulace to nezmění,“ dodal.

Potravinářská komora ČR se s programem nové vlády na prioritách z velké části shoduje, zároveň ale upozorňuje, že rozhodující bude rychlost a efektivita přijatých opatření. „Vítáme, že značná část programu nové vlády odráží naše priority, zejména podporu potravinářského sektoru, snížení byrokracie a posílení soběstačnosti. Teď ale bude klíčové, aby tyto záměry nezůstaly jen na papíře,“ uvedla prezidentka komory Dana Večeřová. Potravináři zároveň upozorňují na dlouhodobý výpadek investičních dotací a žádají buď jejich návrat, nebo zavedení alternativní podpory, například formou bezúročných úvěrů.

Optimističtější výhled naznačuje i průzkum Hospodářské komory, podle něhož masivní zdražování zboží v příštím roce nehrozí. Více než čtvrtina podniků plánuje ponechat ceny beze změn, většina ostatních očekává zdražení maximálně do tří procent. „Zpomalení inflace vytváří prostor pro růst reálných mezd a silnější spotřebu domácností,“ uvedl prezident komory Zdeněk Zajíček.

Do debaty o cenách potravin se zapojuje také Zemědělský svaz ČR, který odmítá, že by zemědělci byli zdrojem zdražování. Podle čerstvých dat Českého statistického úřadu se výkupní ceny řady základních komodit letos pohybují na úrovních nižších než před deseti či dvaceti lety – například potravinářská pšenice se v období leden až listopad 2025 prodávala průměrně za 5 080 korun za tunu, krmný ječmen za 4 149 korun a cukrová řepa za 782 korun za tunu, tedy zhruba polovinu ceny z roku 2004.

Svaz upozorňuje, že zatímco od roku 1989 do roku 2025 vzrostly ceny, které dostávají zemědělci, přibližně dvojnásobně, celková inflace se zvýšila zhruba osmkrát. „Rozdíl mezi tím, co dostává zemědělec, a tím, co platí spotřebitel, se dlouhodobě zvětšuje. Tento trend je neudržitelný a ohrožuje schopnost zajistit potraviny z české produkce,“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.