„Nebudeme lidem zvyšovat daně.“ Vláda porušila slib pravicovým voličům

ZVYŠOVÁNÍ DANÍ

„Nebudeme lidem zvyšovat daně.“ Vláda porušila slib pravicovým voličům
Premiér Petr Fiala (ODS) představuje takzvaný konsolidační balíček. Foto: Úřad Vlády ČR
1
Domov
Jakub Fujáček
Sdílet:

„Nebudeme lidem zvyšovat daně,“ sliboval ještě nedávno voličům premiér Petr Fiala (ODS). Jeho vláda přesto po několika měsících s velkou pompou oznamuje zvýšení všech přímých daní, jako je daň z příjmu firem a části fyzických osob, daň z nemovitosti nebo odvodů živnostníků na sociálním pojištění a dalších. Na co vláda čekala?

„My se nechystáme zvyšovat daně lidem, přestože tady existuje určitá poptávka,“ prohlásil premiér Fiala 11. listopadu loňského v rozhovoru pro Blesk s tím, že jedinou výjimkou bude takzvaná „válečná daň“, neboli daň z mimořádných zisků, uvalená na energetiku, rafinerie a banky. Přestože odborníci z Národní ekonomické rady vlády (NERV) už dlouho upozorňovali, že bez zvýšení daní se konsolidace veřejného rozpočtu neobejde.

Pár dní předtím to premiér Fiala zopakoval i v rozhovoru pro časopis Respekt s tím, že se k tomu strany zavázaly i v rámci programového prohlášení vlády. „Mnozí z nás v ODS jsou přesvědčení, že je lepší mít nižší daně a nepřerozdělovat takovým způsobem peníze, proto ODS ještě před volbami souhlasila s návrhem ANO na zrušení superhrubé mzdy, tedy se snížením daní,“ odpověděl tehdy Fiala na námitku redaktora, že se doba změnila a většina odborníku tvrdí, že bez zvýšení daní to nepůjde.

Programové prohlášení vlády nicméně obsahovalo jen vágní formulace, jako je ta, že cesta ke stabilizaci veřejných financí nespočívá ve zvyšování daňové zátěže a slib, že vláda zavede blíže nespecifikovaný strop pro výši daňového břemene.

Po novém roce navíc vláda přistoupila k revizi programového prohlášení a vypustila z něj některé pasáže. Přibyl naopak závazek, že vláda připraví úpravy na příjmové i výdajové straně rozpočtu s cílem návratu k dlouhodobě udržitelným financím, z čehož začalo být patrné, že ačkoli vládní politici pokračují v proklamacích typu „nebudeme zvyšovat přímé daně“, zvýšení daní musí v nějaké formě přijít, což začal opatrně přiznávat ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), například v jednom z rozhovorů pro Týdeník Echo. Ještě v dubnu ale tvrdil, že zvýšení odvodů pro OSVČ v konsolidačním balíčku „určitě nebude“.

I tak vláda nakonec oznámila, že osobám samostatně výdělečně činným v příštích letech postupně minimální odvody zvýší. Kromě toho plánuje také zvýšit daň z příjmů firem z 19 na 21 procent. Zvýšit daň chce i lidem s příjmy nad trojnásobek průměrné mzdy (aktuálně 130 236 korun) na 23 procent, čímž se rozšíří okruh plátců ve vyšší skupině. Doteď platili 23 procent jen ti, kteří si měsíčně vydělali více než čtyřnásobek průměrné mzdy a na ostatní se vztahovala 15procentní daň.

Jistou formou přímého zdanění je také navýšení poplatku za roční dálniční známku – z 1500 na 2300 korun, osekání daňových výjimek nebo opětovné zavedení nemocenského pojištění se sazbou 0,6 procenta ze mzdy pro všechny zaměstnance.

„Plníme, co jsme slíbili,“ tvrdí premiér Fiala

Premiér Fiala se po oznámení takzvaného konsolidačního balíčku ve čtvrtek snažil některé své předchozí výroky korigovat. Třeba hned v neděli v diskuzním pořadu Václava Moravce na České televizi. „My jsme slíbili, že nebudeme zvyšovat celkové daňové zatížení a to nebudeme. (...) Nejsem si vědom nějakého slibu, který jsem nedodržel, jen se změnily okolnosti. Když jsme nastoupili do vlády, nikdo nečekal, že přijde válka na Ukrajině, která do naší ekonomiky zasáhne tak fatálním způsobem,“ odpovídal premiér na otázku moderátora, zda by nebylo moudré se veřejnosti omluvit za porušení volebního slibu. „Plníme to, co jsme slíbili. Nezvyšujeme celkové daňové zatížení,“ dodal Fiala.

ODS a Piráti střílí do vlastních

Analytička Echa Lenka Zlámalová ve svém komentáři upozorňuje, že vláda sáhla po zvýšení přímých daní namísto výraznějšího osekání výdajů na státní dotace, kterých z 500 miliard korun seškrtala jen 11 procent. „Kabinet v čele s ODS zvyšuje přímé daně, aby dál mohl platit dotační byznys. To rozhodnutí je pozoruhodné i politicky. Zpravidla je chytré dělat zásahy do příjmů a výdajů tak, aby zasáhly spíš voliče opozice než vládního tábora. Tady především ODS a také Piráti střílí nejvíc do zájmů svých vlastních voličů, kterým slibovali, že daně nezvednou,“ píše Lenka Zlámalová.

Premiér Petr Fiala všeobecně prohlašoval, že se bude jeho vláda zabývat návrhy NERVu na ozdravení veřejných financí až po konci českého předsednictví Radě EU, které skončilo na konci prosince 2022. Ve skutečnosti ale vláda s oznámením konsolidačního balíčku čekala spíše na to, až proběhnout prezidentské volby, v nichž soupeřil s kandidátem hnutí ANO Andrejem Babišem de facto vládní kandidát Petr Pavel. A není pochyb o tom, že dřívější oznámení zvýšení daní by nahrálo ve volbách právě Babišovi, který by to využil ve své kampani.

Celkově spolu se změnou sazeb DPH chce stát příští rok na daních vybrat o 31,3 miliardy korun víc. V roce 2025 skoro 70 miliard korun. Zadlužování ČR loni narostlo v nominální hodnotě nejvíc v historii. A překonalo dokonce i Babišovy rozdavačné rozpočty z let 2020 a 2021, které poznamenalo počínání vlády během epidemie covid-19.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články