Vláda odsouhlasila přípravu první části kanálu Dunaj – Odra – Labe

VÝSTAVBA KANÁLU

Vláda odsouhlasila přípravu první části kanálu Dunaj – Odra – Labe
Jednání vlády Foto: Screenshot ČT24
2
Domov
Echo24
Sdílet:

Přípravy první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informoval ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). První etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun. Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030.

Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím. Zde by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle. Stavba by měla na české straně zahrnovat rekonstrukci sedmi silničních a jednoho železničního mostu, dále dvou plavebních komor a vybudování přístavu ve Svinově. Podle ministerského dokumentu by pro co nejefektivnější využití vodní cesty měla být hloubka pět metrů a šířka plavební dráhy okolo 40 metrů.

"Projekt se nám zdá realizovatelný a proveditelný. Studie potvrdila, že to dává smysl a pomůže to regionu," uvedl Havlíček. Podle ministerstva by zesplavnění Odry usnadnilo přístup regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím.

Stavba úseku ze Svinova k polským hranicím podle odhadů vyje na 15 miliard korun, dalších 29 miliard pak bude stát polská část koridoru do Koźle. Obě země o projektu a vlastním postupu průběžně jednají.

Podle ministerstva by zesplavnění Odry usnadnilo přístup regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím.

 

Úsek z Ostravy do Polska by se tak stal první části zvažovaného vodního koridoru, který podle původních předpokladů měl spojit Odru s Dunajem a Labem. Podle studie proveditelnosti měl celý projekt vyjít na téměř 586 miliard korun. Ministerstvo však loni rozhodlo, že další analýzy se zaměří na propojení Odry s Dunajem, které vycházelo ze studie jako ekonomicky nejefektivnější. Naopak napojení labské části za více než 300 miliard korun vyhodnotilo jako nevýhodné a technicky nejnáročnější. Stát si zatím pro labskou část ponechal územní rezervu pro případnou změnu rozhodnutí v budoucnu.

Projekt, který dlouhodobě prosazuje prezident Miloš Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.

Foto: Týdeník Echo

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Kola se točí naprázdno

KOMENTÁŘ

Před volbami málokterý politik činí velká rozhodnutí bez zřetele na reakci veřejnosti. Takže když se ministr dopravy Kupka rozhodne oznámit tři týdny před ...

00:06

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články