Marx byl zkrátka borec

Na Karlu Marxovi, jehož dvousté výročí narození si pokrokový svět v těchto dnech (5. května) připomíná, je nejsympatičtější, jak doslova celý život prožil somrováním. 

Tak se za mých mladých let říkalo loudění peněz, k čemuž měl Marx dobré předpoklady. Za prvé v tom byl urputný a sebevědomý, takže ani na chvíli nezapochyboval, že si peníze zaslouží, na čemž je marxismus založený. Za druhé měl zdroj, z něhož mohl čerpat. To je druhý předpoklad marxismu, který je bez zdrojů, tedy bez kapitálu, z něhož je možné sát a čerpat jen podivnou zamotanou mystikou, které nešlo už v době jeho vzniku rozumět, takže to musel Lenin zjednodušit na krutovládu, jež je vyšším a nutným stupněm marxismu.

Tím Marxovým zdrojem byl prachatý Engels, který po kapitalistickém otci zdědil textilní fabriku, v níž dřel proletariát. Mladý Engels v tom pokračoval, ale jen proto, aby ho prostřednictvím Marxových slátanin osvobodil. Celá léta financoval Marxovo sepisování Kapitálu, který když vyšel (první díl), nenašel se snad nikdo, kdo by ho byl schopen přečíst nebo mu trochu porozumět.

Bylo to, jak se jeden socialista vyjádřil, jako když člověk dostane slona, a neví, co s ním. Jediný, kdo si myslel, že mu rozumí, byl Engels, který o něm napsal pod různými pseudonymy několik desítek recenzí a článků, čímž ho proslavil, takže už si pak nikdo nedovolil říct, že se to vůbec nedá číst, natož tomu rozumět.

Das Kapital je tak asi nejmistrovštější dílo public relations, které působí dodnes, a tajemné řeči o nadhodnotě a o řešení zbožních vztahů v procesu kapitalistického výrobního způsobu formou jeho odstranění vzrušují svým mystickým mumlavým zvukem další a další generace snivců. Na rozdíl od Bible nebo Koránu, které věřící skutečně museli číst a studovat, byl Das Kapital jen špalek, který i oddaný marxista měl jen v knihovně, a když ho přece jen otevřel, hned ho s hrůzou zase zavřel. Zkuste to schválně, až se k knize plné podivných tabulek (sám Engels si stěžoval, že v nich měl Marx plno chyb) někde dostanete. Kdo vydrží přečíst dvě stránky, může si pogratulovat. A to jim ani nemusí rozumět.

Marx byl prostě borec. Dle různých svědectví nikdy ani jednou nepomyslel na to, že by se měl pokusit uživit sám vlastními prostředky. Byl to přitom člověk, který ze všech filozofů, budeme-li ho tak nazývat, udělal asi nejvíc pro to, aby vylíčil lidskou chamtivost jako zdroj všeho pokroku, a přitom on sám nebyl schopen učinit nic, aby měl nějaký materiální zisk, tedy jednoduše příjem. Taková důslednost si zaslouží uznání. Sama jeho matka přitom poznamenala, že by byla raději, kdyby kapitál spíš vytvářel, než o něm psal. Karel však nedbal a raději napsal Bedřichovi, že už zase nemá na činži. Když žil ve Francii, rozčiloval se nad tím, že dokonce po něm opravdu budou chtít peníze na byt. Taková drzost! Engels čili Andílek poslal.   

Nejlepší je asi historka z padesátých let, kdy několik let dostával honoráře za články v New York Tribune, což bylo tedy jediné období, kdy měl nějaký příjem. Všechny ty články psal však Engels, který na rozdíl od Marxe uměl dobře anglicky. Prostě mu Marx napsal, že přijal práci v novinách, ale články bude muset psát on, Bedřich. Tak se také stalo: Engels psal po večerech, podepisoval se jako Marx a tomu také chodily honoráře. Články pak vyšly jako Marxova práce pod názvem Revoluce a kontrarevoluce v Německu 1948 a až po smrti obou vyšlo najevo, že ji napsal Engels. Kdo by nechtěl mít takového Engelse? Kdo by nechtěl být Marxem? Nebo aspoň marxistou?