1 ÚHEL POHLEDU

Lajna, Most a rozhovory s tupany

O Mostu ví a píše dnes každý, seriál Lajna, s 300 tisíci stáhnutí posledního dílu určitě ne propadák, stojí docela v jeho stínu. Přeci jen, hokej nezajímá každého a Stream není Česká televize. Ale přesto mají dost společného. To, jak osvěžující jsou jejich podobné momenty, nám pak může říct o dnešku hodně.

Asi nejsilnějším momentem trochu pomalejšího posledního dílu Mostu (herce a postavy snad už představovat netřeba) je konec pokusu mladé, aktivistické gymnazistky Blanky o vedení rozhovoru do nějaké místní webové televize s lůzrem Luďanem. Samozřejmě ho začíná s intelektuální převahou. Luďan v odpovědích, které si předem s touhou nezklamat do Blanky zamilovaného syna připravil, perlí další hlášky. Ty o černé sympatii taky sympatii a Romovi nejlepším kamarádovi člověka jsou další s šancí na zlidovění. Jenže za touhle kaskádou je skutečný vrchol. Luďan přejde do protiútoku a Blanku donutí přiznat, že s Romem by ona - zástupkyně dobra, rovnosti, atd., atd. v Mostě – prostě nechodila. Ten Luďan, který, jak všichni víme od Romky Žanety, „není rasista, je jenom debil“.

Rozhovoru trouby-sportovce vítěze z Nagana a dnes trenéra druholigového Havířova Hrouzka (celou sérii geniální J. Langmajer) se sebevědomou moderátorkou pořadu Subjektiv Ninou Solenou (K. Janečková) je věnovaná celá poslední epizoda Lajny. A nezklame. I trenér Hrouzek, poté, co ze sebe na startu dle očekávání všech v TV udělá blba, přejde do protiútoku. A i trenér Hrouzek na konci vítězí a, řečí jiného sportu, uděluje moderátorce Nině po řadě devastujících direktů dokonalé K.O. hláškou „takže v Koreji si za úplnou dylinu“.

Epizoda ukazuje, proč média ztratila důvěru. Příšerná novinařina: Hrouzek je obviněn z toho, že za úplatek zařadil do prvního útoku syna hospodského. Moderátorka a její tým si ani neověří, zda dotyčný synáček vůbec v prvním útoku hrál – samozřejmě nehrál. Pohrdání druhou stranou: „Bude ten debil vědět, co je to populace?“ Faleš masky nedioptrických brýlí moderátorky. A flákání jako pracovní standard: Dopoledne před rozhovorem si moderátorka zkouší – evidentně poprvé a plna hrdosti na to, jak dře - přečíst a pochopit pravidla hokeje. K tomu výčtu lze z Mostu určitě přidat i Blančino úsilí o povznesení Romů připomínající návštěvu hraběnky v c.k. polní nemocnici z Haškovy klasiky.

Ve skutečnosti ale všichni tušíme, že proti nicotným úspěchům moderátorky, TV show, stojí v případě „hrdiny z Nagana“ a hvězdy mnoha sezon NHL něco skutečného, vydřeného. Úspěch, pro který se musí hodně obětovat. A Hrouzek dře stále, výše zmíněný knockout s pomocí korejského tisku, je založen na tom, že se pro případ, že by šel dělat trenéra na OH v Koreji, začal učit korejsky. A zjevně to udělal bez brzdy obav z nezdaru, je zvyklý dřít a uspět. A, i pokud korejštinu jen předstíral v TV, zase to jen ukazuje schopnost plánovat kvůli ambici a také schopnost za ní jít. Proti blahosklonnému úsilí Blanky ve Snědé tísni spočívajícímu v nabídce pastelek a čtvrtek romským dětem ke kreslení „dobrých skutků“, je nakonec i Luďan minimálně schopný se jít s Žanetou ukázat na závodech na autodromu.

My se určitě nechceme ztotožňovat s Luďany, a jistě ani neumíme něco takového s postavou trenéra Hrouzka. Snad jsme ale aspoň už něco odžili. Víme, či aspoň tušíme, že velký úspěch se zakládá na něčem jiném než intelektuální převaze ze vzdělávacích institucí. A pokud ne, tak nám to třeba mohly bolestně připomenout různé politické souboje. (Nejen autor těchto řádek má určitě bolestnější vzpomínku na dialogy Drahoše a Zemana, kdy mu došlo, že mimořádně specifické estetické nivó Hradu bude zachováno na dalších pět let.)

Vítězství Luďana a Hrouzka v médiích jsou ale radostná a očistná. O to více v dobách, kdy určitě řada z nás dost s nechutí sleduje nedozrálou švédskou středoškolačku, jak před kamerami a mikrofony řeční na fórech týkajících se i naší budoucnosti. Greta Thunbergová tak činí před mnoha „vůdci našeho světa“ a připomíná nám, že Pavka Morozov se může vrátit. Bohužel, neboť opět pro mnoho z těch s ambicí vést svět: „Zkušenost není ničím, vykonané dílo není ničím, získané vědomosti nejsou ničím, vše přebíjí ta nádherná čistota, nezkaženost a oddanost vyšším idejím.“ (cituji kamaráda, tak hezky bych to nedal)