V zákoně k nemocenské se skrývá nástraha. Hrozí až milionová pokuta

FINANČNÍ MOTIVACE

V zákoně k nemocenské se skrývá nástraha. Hrozí až milionová pokuta
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
Domov

Ladislav Šustr

Snaha motivovat lidi penězi ke vstupu do karantény či izolace se může pro řadu zaměstnavatelů stát noční můrou. Může za to konečný návrh zákona k příspěvku k nemocenské až do výše 370 korun, který odsouhlasila Poslanecká sněmovna. Do předlohy se dostal totiž pozměňovací návrh poslankyně ČSSD Aleny Gajdůškové, která společnostem nakazuje oznamovat do osmi dnů nástup a ukončení zaměstnání na základě dohody o provedení práce. Odborníci to však považují za byrokratickou zátěž, u které, při jejím nedodržení, hrozí až milionová sankce.

Sněmovna návrh na příspěvek pro lidi v karanténě projednala ve zrychleném režimu, kdy se mohou do předloh dostat ztížené podmínky jak pro lidi, tak pro zaměstnavatele. To se stalo právě v příkladu příspěvku až do výše 370 korun za den, od kterého si vláda Andreje Babiše slibuje, že donutí pracovníky jít dobrovolně do karantény. Do návrhu, který bude ve středu projednávat Senát, se ale dostaly dva pozměňovací návrhy, které výrazně navyšují byrokracii firmám a navíc může snížit přijímání nových pracovníků.

Jedná se totiž o pozměňovací návrh Aleny Gajdůškové, se kterým souhlasila i ministryně práce a sociálních věcí. Návrh spočívá v tom, že zavádí pro zaměstnavatele novou povinnost oznamovat do osmi dnů nástup a ukončení zaměstnání na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, a to i v případě, kdy zaměstnanec neplatí nemocenské pojištění.

S novinkou nesouhlasí odborné svazy, komory ani Podnikatelské odbory. „Protože nahlašování všech zaměstnanců s dohodou o provedení práce postrádá jakoukoli logiku a věcný důvod, jedná se zcela zjevně jen o samoúčelné navyšování moci státní správy nad podnikáním. Úředníci chtějí vědět, aniž by to potřebovali, a podnikatelé musí hlásit, aniž by to k něčemu bylo. Vláda zatěžuje podnikatele další povinnosti a hrozbou pokut. Zcela absurdní je pak až milionová sankce, která živnostníkům a podnikatelům hrozí, když nesmyslnou podmínku nesplní,“ řekl šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek.

Podle místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků Pavly Břečkové jsou tyto dohody často využívány i na jeden den či pár dní. „Je běžné, že u jednoho zaměstnavatele je souběh velkého počtu zaměstnanců zaměstnaných na základě tohoto typu dohody. Jde například o příležitostné zaměstnávání studentů nebo důchodců,“ řekla Břečková. Ta také upozorňuje, že do dnešního dne bylo výhodou těchto dohod menší administrativní náročnost. Ta by ale v případě schválení této předlohy padla a mohlo by se snížit jejich využívání.

Svazy také upozorňují i na další pozměňovací návrh, který by znovu zavedl povinnost zaměstnavatel hlásit všechna nová pracovní místa. I ta, u kterých má už vybraného zaměstnance. „Jde o zcela zbytečné byrokratické opatření, které nijak nepomůže k vytváření nových pracovních míst či udržení těch stávajících,“ řekl daňový poradce Tomáš Hajdušek, který působí jako vedoucí sekce správy daní v Komoře daňových poradců ČR.

Nevýhoda pro vysokopříjmové zaměstnance

Bonus k nemocenské se vyplatí spíše pro nízkopříjmové zaměstnance, které tak bude motivovat zůstat v případě styku s nakaženou osobou doma. Podle propočtů totiž pracovník s minimální mzdou, která nyní činí 15 200 korun, dostane 100 korun za den. Zaměstnanec s průměrným výdělkem 25 000 korun by pak získal příspěvek 236 korun za den a maximální částku by pak obdržel pracovník s 31 000 korun. Od této částky by pak shodně všichni dostávali 370 korun.

Podle ministryně Maláčové je částka nastavená kvůli tomu, aby motivovala zaměstnance mimo jiné hlásit kontakty. „Cíl je jasný. Má zvýšit ochotu lidí se testovat, jít na nemocenskou a také při trasování uvádět kontakty. Lidé se často bojí uvádět opravdický počet kontaktů, protože se bojí nařízené karantény, kde je propad výdělku na 60 procent. Strach vede k tomu, že lidé s hygienou netrasují,“ řekla při představení příspěvku po jednání vlády Jana Maláčová.

Maximální částka 370 korun se ale na vyšší platy nijak nezvyšuje. Zaměstnanci s vyššími příjmy tak motivaci nemají a řešení se stalo polovičatým. Přitom už v minulosti na vládu směřovaly návrhy, u kterých se měla jednoznačně navýšit nemocenská místo jakýchkoliv bonusů. „Jaké opatření zajistí, aby se lidé nebáli trasovat, nepřehlížet první příznaky nemoci z důvodu strachu o výraznou ztrátu příjmu? Ano, je to, byť dočasné, zvýšení nemocenské. Nástroj bez dalšího zvýšení administrativy pro zaměstnavatele a s plnou náhradou zvýšených nákladů,“ řekl například odborový předák Josef Středula, který navrhuje stoprocentní náhradu mzdy v době nemoci do června.