Piknik v Maďarsku dal východním Němcům naději. „Nohama hlasovaly“ stovky lidí

Před 30 lety, 19. srpna 1989, se uskutečnil první rozsáhlý útěk občanů tehdejší komunisty ovládané Německé demokratické republiky (NDR) z Maďarska na Západ. Během akce nazvané Panevropský piknik využilo krátkého otevření maďarsko-rakouské hranice hned několik set východních Němců.

Ve srovnání se strnulým východoněmeckým, ale i československým, komunistickým režimem panovaly v Maďarsku svobodnější politické i hospodářské poměry, které zemi vynesly pověst „nejveselejšího baráku socialistického tábora“. Odstranění signalizačního systému na hranici s Rakouskem, se kterým Budapešť začala v květnu 1989, přilákalo v létě téhož roku do Maďarska tisíce obyvatel Německa, toužících po emigraci ke svým západním krajanům. Část z nich se uchýlila na západoněmeckou ambasádu v Budapešti, další skupina se pak rozhodla zkusit štěstí přímo u hranic.

Příležitost k útěku jim poskytl právě Panevropský piknik, který na rakousko-maďarské hranici poblíž Šoproně zorganizovala Panevropská unie spolu s maďarskou opozicí, a jehož součástí bylo i tříhodinové otevření přechodu mezi oběma zeměmi. Údaje o počtu východních Němců, kteří se ten den rozhodli o domácích poměrech „hlasovat nohama“, se rozcházejí. Nejčastěji se hovoří o více než 600 osobách.

I po 19. srpnu zůstávaly na maďarském území ještě tisíce východních Němců, kterým nakonec Budapešť v noci na 11. září otevřela hranice s Rakouskem natrvalo. Tehdejší západoněmecký kancléř Helmut Kohl označil později maďarské události z léta 1989 za „odstranění první cihly z Berlínské zdi.“

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: „Konkurence“ neziskovkám. Libyjská pobřežní stráž zachránila a vrátila do Afriky 278 migrantů