Babiš zneužil obrovský schodek rozpočtu k posílení své moci

Babiš zneužil obrovský schodek rozpočtu k posílení své moci
Andrej Babiš Foto: Jan Zatorsky
Komentáře

KOMENTÁŘ

Lenka Zlámalová

Za polovinu roku, z níž se na více než tři měsíce koronavirovým vypnutím zastavila ekonomika, se rozpočet propadl do rekordního schodku 195 miliard korun. Propad sám o sobě není překvapivý a nebyl by ani nijak nebezpečný, pokud by peníze mířily na podporu ekonomiky pro překlenutí těch více než tří měsíců vypnutí. Česká republika byla před pandemií jednou z nejméně zadlužených zemí z celého vyspělého Západu. Schodek rozpočtu na úrovni 34 procent HDP byl po Lotyšsku druhý nejnižší v celé Evropské unii.

Rekordně hluboký schodek ale není výsledkem masivní pomoci ekonomice. Ta naopak patří vůbec k nejnižším v celé Evropské unii. Je výsledkem extrémních výdajů na sociální dávky, kterými Andrej Babiš uplácí své voliče. Nad těmito čísly je jasně vidět, že šéf ANO zneužil koronavirové krize k posílení své moci. K přímým transferům peněz svým voličům.

 

To není názor. To jsou fakta, která si každý může přečíst přímo z výsledků státního rozpočtu za první polovinu letošního roku. Schodek je 195,2 miliardy korun. Příjmy z daní a pojistného se oproti loňskému roku snížily o 51 miliard korun. Zatímco za první polovinu loňského roku se vybralo 642 miliard korun, letos jen 591 miliard korun. To je výsledek, který se při pádu ekonomiky dal čekat. Méně se vyrábělo, vyváželo, klesly výdaje na platy. To všechno je vidět v menších vybraných daních. Stát také něco málo na daních a sociálním pojištění lidem odpustil.

Kdyby podstatnou část schodku tvořil výpadek daní a pojistného, nebylo by to nebezpečné. Jenže na celém deficitu se ten výpadek podílí jen jednou čtvrtinou.

Tři čtvrtiny z těch 195 miliard korun jsou zvýšené výdaje státu. Ty stouply o 130 miliard korun. Největší část jsou sociální dávky. Ty se zvýšily o rekordních 39 miliard korun. Z toho největší část je vzestup důchodů o 18 miliard korun. Následují „ostatní sociální dávky“ s bezmála 14 miliardami korun. Tady tvoří největší část ošetřovné, které stát vyplácel rodičům dětí, jež nechodily do škol. Část z nich i přesto, že od 25. května byly už pro první stupeň otevřené. Jenže návštěva školy nebyla povinná a mnoho lidí si na ošetřovném protáhlo placenou dovolenou na účet daňových poplatníků. Dalších 6,7 miliardy korun je zvýšený rodičovský příspěvek.

Prudce stouply také dotace firmám. V rozpočtu se nazývají neinvestiční transfery podnikatelským subjektům. Výdaje na ně byly vyšší o 24 miliard korun. Z toho tvoří 13,6 miliardy kurzarbeit, náhrady platů firmám za lidi, pro něž nemají práci v programu Antivirus. Dalších pět miliard jsou čisté dotace, kterým se říká podpora inovací.

Proti sociálním dávkám i přímým transferům firmám, v nichž jsou náhrady platů, což je fakticky skrytá podpora v nezaměstnanosti, rostly investice jen velmi chabě. O 18,7 miliardy korun.

Hlubší pohled na rozpočet ukazuje, že ho největší část tvoří právě všechny možné formy sociálních dávek. Do nich je potřeba počítat i ošetřovné. Kdyby děti musely chodit povinně do škol, stát by ho platit nemusel.

Ministerstvo financí s rozpočtem už teď také pravidelně zveřejňuje, kolik dal stát na podporu ekonomiky. Do konce června to bylo 83,2 miliardy korun. To nejsou ani dvě procenta HDP. Proti bilionu korun, tedy 18 procentům HDP, které Andrej Babiš sliboval.

A drtivá část té podpory jsou sociální dávky. Náhrady platů v programu Antivirus stály 13,6 miliardy korun. Vůbec nejvyšší položkou v přímé pomoci ekonomice je 19,7 miliardy za kompenzační bonus živnostníkům ve výši pět set korun denně.

Velká část schodku není dílem koronavirového vypnutí, ale masivní investice Andreje Babiše do svých voličů vyššími sociálními dávkami. Sem patří i ošetřovné těm, kdo neposlali děti do škol, přestože mohli.

Z těch čísel je jasně vidět, proč byla vláda po vypnutí ekonomiky s pomocí tak pomalá a nehrnula se do ní. Potřebovala si nechat peníze na sociální dávky, které dramaticky rostou a porostou.

Související články