1 Výročí Křišťálové noci

Sklo rozbitých výloh se lesklo jako křišťál. Brána ke „konečnému řešení“ byla otevřena

HISTORIE

Témata: , , , ,

Od nástupu Adolfa Hitlera do úřadu spolkového kancléře v lednu 1933 museli němečtí Židé čelit řadě státem zavedených diskriminačních opatření i občasným fyzickým útokům na sebe a svůj majetek. Vyvrcholením nacisty vedené antisemitské kampaně v předválečném Německu pak byla takzvaná Křišťálová noc, tedy rozsáhlý pogrom, jenž v noci z 9. na 10. listopadu 1938 postihl Židy prakticky na celém území Říše.

Impulzem, jenž v listopadu 1938 rozpoutal rozsáhlé rasové násilí, byl atentát na německého diplomata v Paříži Ernsta von Ratha. Sedmnáctiletý židovský mladík Herschel Grynszpan ho 7. listopadu 1938 vážně postřelil, aby se tak pomstil za osud své rodiny, která byla v rámci nařízení německé vlády vypovězena na polské hranice. Nacistická propaganda se rozhodla využít Grynszpanův čin ve svůj prospěch. V následujících dnech všechny německé noviny v čele s nacistickým listem Völkischer Beobachter publikovaly na prvních stranách nenávistné antisemitské články.

Už v den atentátu začaly v severním Hesensku první útoky na židovské objekty. Když pak 9. listopadu postřelený Rath zemřel, pronesl ministr propagandy Joseph Goebbels útočný projev, v němž atentát interpretoval jako projev židovského spiknutí proti německému národu a vyzval veřejnost k odvetě. Zda šlo o Goebbelsovu vlastní iniciativu, nebo zda ministr jednal na Hitlerův příkaz, není jisté. Funkcionáři SA a dalších organizací si řeč každopádně vyložili jako pobídku k zahájení pogromu.

Násilné akce se rozhořely kolem jedenácté večer. Naplno zuřily po celou noc, přičemž v některých odlehlejších oblastech skončily až 10. listopadu odpoledne. Kromě prakticky celého území Německa zasáhl pogrom v menší míře také nedlouho předtím připojené Rakousko i Německem okupované bývalé české pohraničí.

Podle střepů z rozbitých výloh a oken dostala akce bezmála poetický název Křišťálová noc. Realita však měla k poezii daleko. Podle aktuálních odhadů bylo zničeno či poškozeno přes 1200 synagog a židovských modliteben a zhruba 7500 obchodů. Přímo při akci bylo zabito 91 osob. Historikové ale upozorňují, že pogrom měl i řadu nepřímých obětí, jak lze usuzovat podle zvýšeného počtu sebevražd v listopadu 1938.

Dobový německý tisk násilnou akci interpretoval jako spontánní projev spravedlivě rozhořčeného lidu. Stejně se k akci stavěla i většina vrcholných představitelů nacistického režimu. Druhý muž říše Hermann Göring kritizoval pogrom jako „ekonomicky nesmyslné ničení majetku.“

Vrcholem nacistického cynismu ovšem bylo odsouzení německých Židů k zaplacení kontribuce za způsobené škody ve výši jedné miliardy marek. Kromě toho museli Židé uklidit střepy z ulic a zároveň jim úřady zabavily pojistky za zničený majetek.

Křišťálová noc je řadou historiků považována za přelomovou událost ve vztahu nacistického režimu vůči Židům. „V první fázi byla nacistická politika vůči Židům sice násilná, ale po roce 1935, mimo jiné v souvislosti s chystanou olympiádou v Německu, úřady tyto projevy potlačovaly. To znamená, že Židé byli v Německu pronásledováni, vylučováni z hospodářství, z úřadů, ale nebyli zpravidla cílem fyzických útoků. Najednou přišla křišťálová noc jako státem organizovaný pogrom. Bylo to poprvé, kdy fyzické násilí proti Židům proniklo do kruhů, které byly doposud považovány za bezpečné, tedy do soukromí a do míst modlitby a setkávání – do synagog a škol,“ napsal historik Michal Frankl.

Bezprostředně po pogromu bylo zatčeno na 30 000 Židů, z nichž většina skončila v koncentračních táborech. Následovala takzvaná arizace majetku, tedy státem prováděná krádež, a stěhování Židů do ghett. Brána ke „konečnému řešení židovské otázky“ byla otevřena. Během druhé světové války bylo zavražděno šest milionů Židů. Zavražděny byly dvě třetiny evropské židovské populace.

Čtěte také: FOTOGALERIE: 100 let od konce Velké války. Podívejte se na unikátní kolorované snímky

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Týdeník Echo přináší nejdůležitější společenské události doma i ve světě, jedinečné komentáře, exkluzivní analýzy a rozhovory od uznávaných osobností. Je pro nás důležitý film, literatura, architektura, výtvarné umění a samozřejmě i historie.

Tištěný Týdeník Echo

od 1099 Kč

Každý čtvrtek ve vaší schránce

Více info

Digitální Týdeník Echo

od 99 Kč

Předplatné pro web, tablety a chytré telefony

Více info

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.