Únor 1948 byl pokusem o puč pravicových stran, tvrdí o bolševickém převratu místopředseda KSČM Grospič

Únor 1948 byl pokusem o puč pravicových stran, tvrdí o bolševickém převratu místopředseda KSČM GrospičNOVÉ
Místopředseda KSČM Stanislav Grospič Foto:

Foto: Jan Zatorsky

Domov

Grospič o únoru 1948

Echo24

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) zveřejnila na svých webových stránkách v úterý text místopředsedy strany pro odborné zázemí a teoreticko-ideovou práci Stanislava Grospiče. Ten v něm přibližuje svůj pohled na komunistický převrat v únoru 1948, po němž zavládla v zemi na více než 40 let totalita. Podle Grospiče se jednalo o neúspěšný pokus pravicových stran o puč.

Stanislav Grospič popisuje události února 1948 svým pohledem, uvádí, že cílem nekomunistických ministrů, kteří podali demisi, bylo ochromení vlády. Jejich demisi však prezident Edvard Beneš přijal a umožnil tak do kabinetu dosadit jiné politiky loajální KSČ.

„Cílem demise bylo ochromení práce vlády. Dokonce mělo dojít k jejímu pádu a jmenování úřednické vlády. Demisi podávající ministři počítali totiž s tím, že se připojí i politicky nezařazení ministři, tedy Jan Masaryk a Ludvík Svoboda, a dokonce i sociální demokraté. Nestalo se tak. K demisi nesehnali nadpoloviční počet hlasů stávajících ministrů,“ napsal Stanislav Grospič.

Místopředseda KSČM míní, že tyto události měly být pučem pravicových politiků. „Puč se tedy nekonal. Špatně připravený pokus o rozbití Národní fronty pochopili i lidé v ulicích. Nejen komunisté. Také tam to pučisté prohráli. Musím v té souvislosti připomenout slova Pavla Tigrida, jenž se po Listopadu vrátil do republiky, který přiznal nejen zákonnost tehdejšího postupu komunistů, ale i naprosté selhání představitelů buržoazních stran,“ tvrdí o bolševickém převratu v roce 1948 Stanislav Grospič.

Grospič dále uznává, že se v socialismu „mnohé nepovedlo“. "Únor se tedy stal začátkem éry zvané socialismus. Mnohé se v ní povedlo, ale byly i chyby, které dokázaly zpomalit či dokonce zastavit nemálo plánů. To později dokonce znamenalo ztrátu značné části důvěry v komunistickou stranu. Hodnotíme-li však objektivně celou éru socialismu, musíme konstatovat, že nebýt jí, naše republika by se nikdy nestala jednou z nejprůmyslovějších zemí světa, státem s rozvinutým sociálním zabezpečením, které se polistopadový režim stále pokoušel nějak narušit, se zdravotnictvím, které nám dodnes může velká část světa závidět, nemohla by se chlubit bezplatným školstvím na všech úrovních, nízkým nájemným, rozvinutým zemědělstvím, které dokázalo zabezpečit z velké části výživu obyvatelstva, strojírenstvím, jež umožnilo podílet se na stavbách jaderných elektráren a konstrukci družic vysílaných do kosmu, a prakticky vůbec nebyla zadlužena. I to si připomínáme v době výročí únorových událostí,“ dodal místopředseda KSČM.

O Stanislavu Grospičovi se hovoří jako o možném nástupci Vojtěcha Filipa v čele KSČM. Své rozhodnutí, zda bude kandidovat do čela komunistické strany ale zatím neoznámil.

Čtěte také: Srpen 1968 nebyla okupace, mrtví byli oběti dopravních nehod, řekl Grospič. Mírní ho i Dolejš

Grospič se omluvil za výrok o obětech okupace, označil ho za „nešťastný“

Související články