Kontroly z úřadů práce pokračují. Třetina firem kvůli Antiviru vrací peníze zpět státu

PROGRAM ANTIVIRUS

Kontroly z úřadů práce pokračují. Třetina firem kvůli Antiviru vrací peníze zpět státu
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
Ekonomika

Ladislav Šustr

I když se stát chlubí velkým zájmem o program Antivirus, probíhají souběžně s ním i plošné kontroly. Třetina zkontrolovaných firem už musela odevzdat buď celý nebo částečný příspěvek. Státní kasa tak získala zpět více než 11 milionů korun. Kontroly se ale teprve rozjíždějí, protože inspekce zatím byla pouze u 700 společností a přitom o podporu zažádalo 54 tisíc firem.

Úřady práce do druhé poloviny srpna nelenily a uskutečnily celkem 717 kontrol, přičemž jich 351 ukončily. „Z výše uvedeného počtu kontrol došlo u 108 zaměstnavatelů k pochybení, tedy 30,77 procent z kontrolovaných subjektů, které mělo za následek buď částečné, nebo úplné vrácení příspěvku v celkové výši 11 185 405 korun,“ řekla pro Echo24 mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková. Příspěvky z programu Antivirus poskytuje stát zpětně za vyplacení mezd svých zaměstnanců. Firmy tak musejí nejprve pracovníky řádně vyplatit a odvést odvody a poté můžou o program zažádat.

Ze 108 firem pak 93 společností vracelo část příspěvku a 15 firem celkovou sumu. Stát se přitom zavázal, že každá firma, která o příspěvek zažádala, bude zkontrolována, zda peníze pobírala oprávněně.

Podnikatelé se navíc musejí připravit na důkladnou kontrolu, která se zaměřuje zejména na oprávněnost čerpání poskytnutého příspěvku, kde kontrolory nejvíce zajímá doložení mzdových podkladů a vyplacení mzdových úhrad, odvodů, mzdové listy a evidenci pracovní doby. Dále se zkoumají i pracovní smlouvy se všemi dodatky u zaměstnanců, na které se příspěvek vztahoval. „Stejně tak je potřebné, aby zaměstnavatelé prokázali, že zaměstnanci nebyli ke dni vyúčtování ve výpovědi. V neposlední řadě musí zaměstnavatelé při kontrole předložit vnitřní předpisy upravující překážky v práci, dohody s odborovými organizacemi opravňující k výplatě snížené náhrady mezd a doklady vedoucí k oprávněnosti překážek v práci,“ řekl dále Beránková.

Při kontrolách ale není nejčastější chybou, že by například zaměstnanec pracoval, i když musel být na překážkách doma. Mezi časté chyby se podle úřadu řadí chybně stanovený průměrný výdělek, chybné zařazení zaměstnanců do režimu A či B nebo došlo k záměně hrubé mzdy za náhrady mezd. Při kontrolách se například přišlo i na to, že si firma nárokovala příspěvek na náhradu mzdy na zaměstnance, který byl na překážkách již před koronavirovou krizí.

Antivirus drží firmy v pasti

Program je přitom od části odborníků pod tlakem kritiky, protože uměle drží nízkou nezaměstnanost. Aby společnost navíc získala tento program, musí zaměstnance odeslat domů tzv. na překážky. Za nepracujícího pracovníka pak zpětně od státu dostává náhradu, která se mění v závislosti na typu programu. První je určen pro firmy, které kvůli vládním krizovým opatřením či karanténě musely mít zavřeno či omezený provoz. V tomto případě dostávají firmy příspěvek 80 procent z vyplacené náhrady a to do 39 tisíc korun. Program Antivirus B je pak nastaven pro společnosti, které se dostaly do problémů například kvůli nedostatku surovin nebo je postihl pokles poptávky. V případě splnění podmínek poskytne stát 60 procent z vyplacené mzdy do 29 tisíc korun. Z obou programů navíc firmy odvádějí za své zaměstnance odvody.

Řada společností se do programu hlásily ještě v době, kdy parametry nebyly známé. Ty také následně čekalo nemilé překvapení, protože zaměstnanci, na které pobíraly peníze z Antiviru, nemohou propustit. To je obsaženo v zákoníku práce, jehož porušení je právě důvodem vrátit státu peníze.

Ekonomové přiznávají, že Antivirus měl smysl v době tvrdé karantény a od června není důvod, aby se v něm pokračovalo. „Nemyslím si, že je rozumné kurzarbeit protahovat. Ekonomika by se měla postavit na své vlastní nohy, i s tím rizikem, že se jí přitom podlomí kolena – tedy že zaměstnanost citelně klesne. Pokud bude neustále opřena o berličku státu, je třeba vědět, že tou berličkou je dluh, který stát platit nebude, neb žádné peníze nevydělává. Zaplatí jej řadový občan, daňový poplatník, a to tím, že mu vláda v horizontu dvou až tří let zvýší daň na tabák, lihoviny, naftu, benzín, také třeba daň z přidané hodnoty a další. Kurzarbeit tedy v důsledku není nic jiného než to, že jedna část občanů hradí jiné částí občanů placenou dovolenou, aniž by se té první části občanů vůbec někdo ptal, zda chtějí takto sponzorovat svým spoluobčanům veget a zevlování. Předpokládám, že strana, která by něco takového v programu měla, by u voleb těžce pohořela,“ řekl pro Echo24 ekonom Lukáš Kovanda.

Ke Kovandovi se přidává i hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, podle kterého je koncept Antiviru dávno překonaný „Program Antivirus zabránil nárůstu nezaměstnanosti v době, kdy byla paralyzována naše ekonomika restriktivními opatřeními vlády. Pozitivní efekt se však postupně vyčerpává a začínají se projevovat negativní efekty. Program je drahý a snižuje flexibilitu na pracovním trhu. V mnohých případech dochází k umělému udržování pracovních pozic, u kterých je zřejmé, že nakonec stejně budou muset zaniknout,“ řekl pro Echo24 Křeček.

„Obávám se, že z důvodů blížících se voleb, se politici obávají program stopnout. Nicméně není dlouhodobě udržitelné, aby se na účet daňových poplatníků vyplácely peníze lidem za to, že nechodí do práce,“ dodal.