Živnostníci marodí třikrát méně než zaměstnanci. Podnikatelé si stěžují na karenční dobu

Zrušení karenční doby

Živnostníci marodí třikrát méně než zaměstnanci. Podnikatelé si stěžují na karenční dobuNOVÉ
Nemocný podnikatel Foto:

Ilustrační foto: Shutterstock

1
Domov
Echo24
Sdílet:

Zrušení takzvané karenční doby, které prosadila vláda Andreje Babiše, přidělává řadu potíží. Nedávno kvůli ní musel pro nedostatek řidičů omezit provoz pražský dopravní podnik a nyní vychází najevo, že stoupá i počet nahlášených pracovních neschopností. Natolik, že běžní zaměstnanci chybí na pracovišti třikrát častěji než živnostníci, kteří spoustu komplikací raději přecházejí, kritizují Podnikatelské odbory.

Celostátní průměr pracovní neschopnosti u zaměstnanců je 39,8 případu na 100 pojištěnců, živnostníci mají 14 případů na 100 pojištěnců, vyplývá z čísel Českého statistického úřadu (ČSÚ) za loňský rok. Nemocenská podnikatelů ovšem trvá dvaapůlkrát déle, protože na neschopenku jdou jen při velmi vážných potížích, upozorňují odbory.

„Živnostníci jdou na neschopenku teprve tehdy, když jsou na tom zdravotně opravdu špatně a také marodí výrazně déle. Zatímco zaměstnanci jsou v pracovní neschopnosti 43,7 dne, u živnostníků trvá doba léčení 110,5 dne,“ uvedl analytik Ondřej Švadlenka ze společnosti Ardon Safety.

Vloni k tomu bylo zaznamenáno nejvíce případů pracovní neschopnosti za posledních deset let, a sice 1,8 milionu. Analytici již dříve upozornili na další růst nemocnosti, který odstartoval v červenci po opětovném zrušení karenční doby, tedy proplácení náhrad i v prvních třech dnech nemoci. „Bohužel dochází často opět ke zneužívání nemocenské ze strany zaměstnanců. A kdo na proplácení prvních tří dnů jejich nemocenské doplatí? Samozřejmě živnostníci a podnikatelé, kteří si sami nedovolí marodit,“ kritizují Podnikatelské odbory ve zprávě zaslané deníku Echo24.

Jako potíž vidí odbory také to, že živnostníci mají nárok na nemocenskou až po dvou týdnech od začátku pracovní neschopnosti, takže vzhledem k ušlému zisku nebo sankcím z prodlení zakázek se jim marodění finančně prodraží. „Nárok na nemocenskou mají až po dvou týdnech od začátku pracovní neschopnosti, a tak musí kalkulovat s ušlým ziskem nebo sankcemi z prodlení zakázek. I to patří mezi důvody, proč živnostníci marodí skoro třikrát méně než zaměstnanci,“ dodal Švadlenka.

V Česku je zhruba milion živnostníků, jejich počet roste třetím rokem za sebou. Například ve stavebnictví, které patří z hlediska pracovních úrazů k nejrizikovějším oborům, pracuje přes 360 tisíc zaměstnanců a živnostníků.

Nejde o první případ, kdy zrušení karenční doby komplikuje provoz. Pražský dopravní podnik musel na podzim řešit nedostatek řidičů úpravou hned 20 autobusových linek. Více jsme psali zde.

Čtěte také: Po zrušení karenční doby přibylo nemocných řidičů, dopravní podnik omezuje provoz

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články