Ne, za zavřené pumpy opravdu nemůže brexit

KOMENTÁŘ

Ne, za zavřené pumpy opravdu nemůže brexit
"Pokud za nedostatek pracovních sil může brexit, jak si vysvětlit, že v podobných těžkostech se ocitla například Belgie či Irsko, obě věrné země Evropské unie?" Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

We´re all living in Amerika

KOMENTÁŘ

Žijeme už jako v Americe. Ne tím, že u nás s jen malým časovým zpožděním mohou vyjít knihy autorů, jako je Abigail Shrierová. Ale tím, že i u nás mohou takzvaně ...

00:08

Ze škodolibého reportování o britských nedostatcích se již stala samostatná disciplína. Fotografie prázdných regálů či záběry lidí mlátících se před benzinovými pumpami zahltily zpravodajství a sociální sítě. Viník současných britských těžkostí je jasný: může za to brexit. Kvůli novému imigračnímu režimu Británie přišla o zahraniční dělníky. Výsledek je nedostatek řidičů, a vázne tak zásobování. Pokud za nedostatek pracovních sil může brexit, jak si vysvětlit, že v podobných těžkostech se ocitla například Belgie či Irsko, obě věrné země Evropské unie?

V Belgii federace poskytovatelů dopravních a logistických služeb Febetra varovala, že pokud se nenajde pět tisíc řidičů náklaďáků, hrozí v obchodech prázdné regály. Po Twitteru se již šíří fotografie prázdných belgických obchodů, jako se šířily ukázky z Británie.

 

Prezident Irského sdružení silniční nákladní dopravy Eugene Drennan prohlásil, že vláda musí řešit nedostatek řidičů jako „bezprostřední národní nouzi“, pokud nemá nastat podobný rozpad zásobování jako v Británii.

A to jsou pouze země, které již nedostatek řidičů přímo pociťují. V celé Evropě chybí snad až 400 tisíc řidičů, uvádí konzultační společnosti Transport Intelligence. V roce 2020 na tom, kromě Británie, byly nejhůř Polsko a Německo. A nedostatek řidičů se nevyhýbá ani Česku. Na začátku srpna ČESMAD odhadoval, že v ČR chybí 15 tisíc řidičů kamionů a pět tisíc řidičů autobusů.

To, že hlavní příčinou nedostatku řidičů a následných zásobovacích těžkostí nebude brexit, naznačují i čísla, která se vážou k žádostem o vízum. Mezi lednem a dubnem 2019 požádalo o vízum do Británie 200 tisíc lidí, v lednu a únoru 2020, tedy po brexitu, čísla zůstávala stejná. Zkolabovala až v březnu a v dubnu, kdy Británie uvalila první lockdowny. Žádosti občanů EU o trvalý pobyt v Británii klesly z 350 tisíc v lednu 2020 na 50 tisíc v dubnu.

Je tak logické dojít k závěru, že za logistické těžkosti nemůže brexit, ale lockdown. Zahraniční pracovníci raději odjeli domů, než aby trčeli uzavření v zahraničí, kdy nebylo jisté, jestli je uměle uspaná ekonomika, jíž se předpovídala velká vlna bankrotů, bude vůbec potřebovat. Nyní se ekonomika probouzí a lidé chybějí.

Británie své těžkosti s řidiči ještě znásobila, když během pandemie zastavila autoškoly a udělování řidičáků.

Premiér Boris Johnson vyhlásil udělení pěti tisíc víz pro zahraniční kamioňáky, aby „zachránil Vánoce“. Ti se však do Británie nehrnou. Zajímavé je, že v důvodech zmiňují brexit jen okrajově. Polský řidič Tomasz Orynski řekl britskému deníku Metro, že neplánuje využít Johnsonovy nabídky. Pracovní podmínky v Británii jsou špatné, plat malý, infrastruktura děsná. Popisuje, že zatímco na kontinentě kamiony mohou parkovat na odstavných parkovištích přes noc zadarmo, v Británii za to musí platit 30 liber. Zatímco v Evropě jsou záchody standardem, v Británii čůrají do lahví. Prostě podmínky jinde jsou lepší. To však nejsou problémy, které nastaly až s brexitem.

Zpravodajství z Británie v posledních letech se nese v pomstychtivém duchu, ve snaze ukázat, jak moc se brexit nevyplatil. Je možné, že na něj Spojené království ještě dojede. Než se tak stane, bylo by dobré, aby se do reportování o Británii vrátila objektivita.

×

Podobné články