Tu stopu nám vyšlapala levicová extremistka
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
PŘEDSEDKYNĚ KSČM
Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná neplánuje sloučení strany se SOCDEM ani žádnou jinou stranou. Řekla to v nedělním pořadu České televize Otázky Václava ...
Minulou neděli vystoupila v Londýně na knižním festivalu Greta Thunbergová. Po propagaci své knihy, což je sborník příspěvků stovky autorů od Naomi Kleinové po Thomase Pikettyho, odpovídala na otázky z publika. Gretě už není šestnáct, ale devatenáct let, a chtělo by se napsat, že s věkem roste i její tematický záběr, respektive témata, o nichž se nezdráhá mluvit.
Slova, která pronesla v Londýně a která rezonují napříč západním světem, se rovnají politickému manifestu. Je to manifest krajní levice: „Nikdy se nevrátíme k normálu, protože normál už předtím byla krize. Co nazýváme normálním stavem, je extrémní systém stojící na vykořisťování lidí i planety. Je to systém definovaný kolonialismem, imperialismem, útlakem a genocidou a globální Sever jej používá pro hromadění bohatství. Tento systém dosud utváří náš dnešní světový řád.“
Ne že by jednotlivé stavební kameny v jejím popisu nebyly pravdivé. Rasismus, imperialismus, kolonialismus, tím vším se přístup Západu, přesněji různých jeho částí v různých dobách, vyznačoval. Avšak podstatou výtek Grety je kapitalismus. Úkolem, který stojí před generací klimatických aktivistů, podle ní není nic menšího než svrhnout „celý kapitalistický systém“.
Narážky tímto směrem mladá Švédka činila už na podzim 2019 a od té doby vícekrát, což trochu zapadlo kvůli covidu. Někteří její souputníci v evropských zemích – německá Luisa Neubauerová – byli explicitně antikapitalističtí ještě dřív. Teď sice Greta kritizuje západní politický establishment jako pokrytce a kompromisníky, a aby těmto lidem nedělala stafáž, neúčastní se příští týden v Egyptě letošní klimatické konference COP27. Pochod Západu k bezuhlíkové budoucnosti přesto, že její vinou ohromně zrychlil, jí pořád není dost svižný.
Ale tyto rozdíly mezi Gretou a establishmentem by neměly zastřít podstatu. Operace Greta se na konci roku 2019 zásadní měrou podílela na stanovení cíle bezuhlíkové Evropy do roku 2050, jehož výrazem je Green New Deal, jehož náplní je zase balík návrhů Fit for 55, z nichž první – zákaz aut se spalovacím motorem – byl na unijní úrovni jakoby definitivně stvrzen minulý týden. Pohleďme pravdě do očí: tuto agendu Evropské komise a národních vlád členských zemí z podstatné části určovala levicová extremistka, byť tehdy v jakési protofázi. Dívka, pro kterou jsou hospodářský růst a spotřeba širokých vrstev obyvatelstva zavrženíhodné.
Že máme předsedu vlády, který před vstupem do vlády vydával knihy s tak sympatickými jmény jako Manifest čtyř –Program pro přátele svobody nebo Konzervatismus dnes – Politika, společnost a zdravý rozum v době nerozumu, je vedle tohoto ústředního faktu naší současnosti vlastně nedůležité. Autor textu má ještě v živé paměti, jak v onom gretovském létě 2019, charakterizovaném, pravda, úmorným suchem, a pak na podzim charakterizovaném středoškoláky demonstrujícími za klima, natáčel profilové rozhovory s řadou dnes vládních politiků, od Tomáše Czernina po Víta Rakušana. Skoro nikdo z nich nebyl schopen konstatovat, že ta malá skupinka demonstrující při Fridays for Future jsou konformisté bez větší zvídavosti, a tím pádem i znalostí, a že následují zhysterizovanou holku se sklony k extremismu. Mají to teď černé na bílém, mezitím se ovšem k programu s extremistickými kořeny stačili sami přihlásit.
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
IZRAEL VS. PALESTINA