To není cenzura, ale ‚precizace‘, brání Ovčáček hradní nařízení

To není cenzura, ale ‚precizace‘, brání Ovčáček hradní nařízeníNOVÉ
Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček Foto: Foto: Jan Zatorsky
Domov

STANDARDNÍ OPATŘENÍ?

Jan Kálal

Kancléř Vratislav Mynář a mluvčí Jiří Ovčáček si osvojili absolutní moc nad mediálními výstupy prezidentské kanceláře. Tak působila zpráva o novém hradním nařízení, podle kterého má Mynář předem schvalovat všechny rozhovory s novináři a Ovčáček je následně kontrolovat. Mluvčí Miloše Zemana ale pro deník ECHO24.cz tvrdí, že jde pouze o zpřesnění zaběhnuté praxe – ne o cenzuru nebo rozdávání náhubků.

„Od úterý 21. dubna budou veškeré žádosti médií o rozhovor, reportáž či článek podléhat výhradně souhlasu vedoucího Kanceláře prezidenta republiky (KPR). V případě schválení žádosti vedoucím KPR budou veškeré mediální výstupy podléhat autorizaci ředitele odboru tiskového Jiřího Ovčáčka,“ citoval server ihned.cz Mynářovo nařízení, které šéf prezidentské kanceláře rozeslal všem ředitelům odborů na Hradě.

Čtěte také: Mynář s Ovčáčkem musí nově schválit vše, co půjde z Hradu ven

Novinka měla být podle serveru reakcí na rozhovor šéfa hradního zahraničního odboru Hynka Kmoníčka pro Hospodářské noviny. Kmoníček tu koncem týdnem vzkázal čtenářům, aby nebrali prezidenta úplně vážně. A že Zemanovy kontroverzní výroky vznikají na výjezdech do regionů, kde prezident odpovídá občanům na velmi zvláštní otázky, vyslovené diplomatické nesmysly. „Na ne úplně smysluplný dotaz nemůžete dát smysluplnou odpověď, pokud nechcete jít do dvouhodinové přednášky,“ dodal tu Kmoníček, podle kterého pak Zeman reaguje zkratkou nebo bonmotem.

Šéf zahraničního odboru se ale svým vystoupením dostal do přímého sporu s hradním mluvčím Jiřím Ovčáčkem, podle kterého prezident na dotazy odpovídá s plnou vážností.

Čtěte také: Mluví Zeman vážně, nebo ne? Jeho podřízení tápou

Deník ECHO24.cz zjišťoval, jak to s novými pravidly je a zda skutečně platí, že se i ředitelé odborů prezidentské kanceláře budou nově muset vyžádat souhlas s mediálním vystoupením. A pak si ho také nechat zkontrolovat. „Nevím o žádném novém nařízení. Asi myslíte precizaci systému komunikace uvnitř Kanceláře prezidenta republiky ve vztahu k médiím obecně. V žádném případě se nejedná o nějaké nové nařízení,“ uvedl stručně Mynář.

„Nejde o to, abych nějakým způsobem kontroloval rozhovory, ale abych byl informován o tom, že nějaký rozhovor proběhl a že proběhne výstup, který se týká prezidentské kanceláře nebo prezidenta republiky.“

Ovčáček přišel s podrobnějším vysvětlením. „Je to úplně jinak. Celá věc funguje standardně zde na Pražském hradě drahnou dobu. Je to zcela běžná záležitost v jakémkoli jiném státním úřadě, ale i v soukromé sféře. Jde pouze o to, aby proběhla vzájemná informovanost,“ řekl mluvčí Hradu a dodal: „Jinými slovy nejde o to, abych nějakým způsobem kontroloval rozhovory, ale abych byl informován o tom, že nějaký rozhovor proběhl a že proběhne výstup, který se týká prezidentské kanceláře nebo prezidenta republiky. To je celá záležitost, její interpretace je velmi posunutá. “

Kdo se ptá, je na prvním místě. Téma je druhotné

„Samotné nařízení pana kancléře je pouze precizací, formalizací celé záležitosti, která je zcela standardní. Neznám žádné ministerstvo, žádný vládní úřad, který by postupoval jinak,“ zmínil dále Ovčáček, který přiblížil i zmíněnou zavedenou hradní praxi. „Když je některý z pracovníků prezidentské kanceláře kontaktován médii, tak jsem informován, které médium se dotazuje, popřípadě o tematice. Pokud je to třeba tematika historická, tak je to zcela mimo jakýkoli rámec, tedy se jedná o věci, které se týkají prezidenta republiky a KPR,“ uvedl.

„O panu prezidentovi je známo, že žádnou autorizaci nikdy nevyžaduje. A já ji také nikdy nevyžaduji.“

Zemanův mluvčí se také velmi podivil nad zmínkou o autorizaci rozhovorů. „O panu prezidentovi je známo, že žádnou autorizaci nikdy nevyžaduje. A já ji také nikdy nevyžaduji. Je to úplně jinak, je to o tom, abych byl o té věci informován. Je zcela nelogické, aby se tiskový mluvčí dozvídal o některých závažných rozhovorech až z tisku,“ zmínil. Jestli naráží na problematický Kmoníčkův rozhovor, nechal bez komentáře.

Ovčáček se nicméně podělil i o strategii, s jakou Hrad pracuje ve chvíli, kdy má někdo z pracovníků prezidentské kanceláře vystoupit v živém vysílání v rozhlase nebo televizi. „Není to o tom, že bych u toho rozhovoru měl být, nebo že bych měl diktovat přesné věty. Probíhá to ale tak, že v případě, že se jedná o tematiku týkající se KPR nebo stanovisek prezidenta republiky, tak jsem kontaktován a sdělím stanoviska. Pak už záleží na samotném člověku, jak například v televizi vystoupí,“ řekl hradní mluvčí a dodal: „Není to o tom, že bych vyžadoval dopředu písemné podklady, to v žádném případě. Je to pouze o komunikaci a o vzájemné informovanosti. Je to zcela standardní věc.“

Tiskové oddělení koordinovalo výstupy i za Havla

Pro postup Mynáře s Ovčáčkem má pochopení i Martin Krafl, který pracoval na tiskovém odboru za prezidenta Václava Havla. „Každý, kdo se zabývá jako tiskový mluvčí mediální komunikací pro nějakou společnost nebo instituci, se snaží podobný systém prosazovat,“ řekl deníku ECHO24.cz.

„Za nás to bylo tak, že všechny mediální výstupy byly také konzultovány buď se mnou nebo s mým kolegou Ladislavem Špačkem. Nešlo ani tak o cenzuru, šlo spíš o koordinaci výstupů navenek. Mělo se tím zabránit i tomu, aby se tři lidé, na které se obrátili tři novináři z různých médií, neměli výstup ke stejné věci. Aby nebyly tři výstupy za jednu instituci,“ vysvětlil Krafl.

Nakolik mělo pak tiskové oddělení za Havlovy éry mediální výstupy pod kontrolou? „Záleželo to na oblasti, které se výstup týkal. U politických vyjádření určitě, protože jsme reprezentovali hlavu státu a mělo jít o názory, které hlava státu zastává. Prezidentská kancelář byla jeho servisem. Co se týče společenských témat nebo otázek směřovaných vůči Pražskému hradu, tak tam ne, tam jsme to nechávali na odbornících v jednotlivých oborech,“ dodal Krafl.

Klaus nechal lidem volnost pro kontroverzní názory

Základní mantinely byly podobné i během prezidentství Václava Klause. Jakkoli měl ve svém týmu lidi s kontroverzními názory - jako jeho mluvčí a později vicekanceléř Petr Hájek, - také oni museli respektovat základní pravidla u vyjádření po politické linii. „ Věci, které se týkaly prezidentské kanceláře nebo prezidenta, jsem konzultovat musel – jako mluvčí nebo šéf tiskového odboru. Nebyl jsem tam za sebe, ale za prezidenta,“ uvedl Hájek.

Moje osobní názory na různé záležitosti jsem někdy konzultoval a někdy ne, ale povinnost to určitě nebyla. Pan prezident Klaus byl svobodomyslný liberál,

Za Klause měli nicméně lidé kolem něj volnost v tom, jaké publikovali názory. Ne vždy s nimi sice prezident souhlasil, jako když například Hájek zpochybnil teroristické útoky 11. září 2001, mluvit dál jim nezakázal. „Moje osobní názory na různé záležitosti jsem někdy konzultoval a někdy ne, ale povinnost to určitě nebyla. Pan prezident Klaus byl svobodomyslný liberál, člověk, který respektuje názory druhého. Ale samozřejmě, současně se přísně snažil odlišit věci, které se týkají kanceláře a které se tykají obecných politických nebo filozofických názorů,“ dodal Hájek.