Zemřel spisovatel Günter Grass
Smrt autora Plechového bubínku
Laureát Nobelovy ceny za literaturu za rok 1999 Günter Grass zemřel v pondělí v Lübecku ve věku 87 let. Oznámilo to nakladatelství Steidl, které od počátku 90. let vydávalo jeho díla. Grass, označovaný za nejvýznamnějšího německého spisovatele současnosti, byl známý hlavně díky románu Plechový bubínek, v němž líčil nacismus a válku v maloměšťáckém prostředí.
Grass se narodil 16. října 1927 v nyní polském Gdaňsku. Patřil ke skupině poválečných autorů, kteří popisovali období nacismu, obtížná léta poválečné obnovy, společenské hnutí v 60. letech a znovusjednocení Německa. Literární kritika ho považovala společně s Heinrichem Böllem za nejvýznamnějšího německého poválečného autora.
Světovou proslulost zajistila Grassovi jeho románová prvotina z roku 1959 Plechový bubínek. Místy surrealistické dílo s existenciálním přesahem sleduje hrůzy nacismu a druhé světové války v tehdy německém baltském přístavu Gdaňsku. Nobelův výbor v roce 1999 označil Plechový bubínek za znovuzrození německého románu ve 20. století.
V divizu Waffen-SS
Grass za druhé světové války pracoval v Gdaňsku jako výpomoc pro německou armádu. V roce 2006 se přiznal, že po angažmá ve Wehrmachtu byl jako sedmnáctiletý krátce členem nacistických jednotek SS a působil v tankové divizi Waffen-SS. V dubnu 1945 byl zraněn a převezen na rekonvalescenci do Mariánských Lázní, kde ho o měsíc později zajala americká armáda. Ve válečném zajetí zůstal až do roku 1946.
Po válce Grass proslul kromě svých románů také básněmi, divadelními hrami a plastikami. Vystupoval jako kritik společenských poměrů v Západním Německu a zároveň podporoval tamní sociální demokracii (SPD) a zejména jejího kancléře Willyho Brandta. Po pádu socialistické vlády v roce 1982 Grass do SPD vstoupil, po deseti letech však stranu opustil kvůli nesouhlasu s její azylovou politikou.
Kritika Izraele
Grass se dlouhodobě zasazoval o usmíření mezi Německem a Polskem a o to, aby se Německo vzdalo svých někdejších východních území, která po válce připadla Varšavě. Mezinárodní pozdvižení spisovatel vyvolal před třemi lety, když ve své básni v próze kritizoval politiku Izraele vůči Íránu. Varoval přitom, že židovský stát coby údajná jaderná mocnost ohrožuje křehký světový mír.