Cenu za přínos v kinematografii získaly Vlachová a Chytilová

Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize získaly dokumentaristka Kristina Vlachová, in memoriam pak filmařka Věra Chytilová. V pražském kině Ponrepo je dnes v zastoupení ministra kultury předal jeho náměstek Miroslav Rovenský. Cena se uděluje se od roku 2009.

V případě Chytilové, která zemřela 12. března ve věku 85 let, ministr ocenil její jedinečnou a mimořádnou režijní tvorbu a pedagogickou činnost. Cenu převzala její dcera Tereza Kučerová. Podle předsedy poroty Ivana Biela jury cítila velký dluh, že právě tato režisérka nebyla oceněna už dříve. Její tvorbu pak připomněla projekce filmu Automat Svět, který byl v polovině 60. let součástí povídkového snímku Perličky na dně. Autory dalších povídek byli Jiří Menzel, Jan Němec, Evald Schorm a Jaromil Jireš.

„Máma by řekla, že to měla získat dřív“

"Děkuji za naši rodinu. Myslím si, že by máma řekla, že to měla dostat dřív," řekla Kučerová. Podle ní tato cena svědčí o tom, že veškerá její snaha nebyla marná.

Filmy Věry Chytilové plné satirické nadsázky nelítostně odrážely stav společnosti a mezilidských vztahů. Její osobitý pohled na svět mnoho lidí pohoršoval, na festivalech včetně mezinárodních jí ale vynesl řadu cen. Tato první dáma českého filmu byla držitelkou řady cen včetně francouzského Řádu za umění a literaturu, Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu či státní medaile Za zásluhy.

Ze své filmové a televizní dokumenty, jež významně přispěly k vyrovnávání se s nacistickou a komunistickou minulostí, převzala cenu ministra kultury Kristina Vlachová. Absolventka oboru filmové dramaturgie a scenáristiky na pražské FAMU se od konce 70. do poloviny 80. let živila jako redaktorka tvorby pro děti v nakladatelstvích Orbis a Panorama. Z politických důvodů pracovala až do listopadu 1989 v nekvalifikovaných profesích, teprve pak se začala věnovat televizní tvorbě.

Čtěte také: Režisér Němec vrátil na protest proti Zemanovi medaili

Většina její dokumentaristiky a publicistiky (v pořadech Nadoraz, Intolerance?, Tady a teď, Klekánice, Fakta, Ta naše povaha česká, Křesťanský magazín, Cesty víry) je věnována vyrovnávání se s nacistickou a komunistickou minulostí. K jejím nejznámějším dokumentům patří Bez milosti o životě a smrti generála Heliodora Píky či Mrtví a zapomenutí o procesu s Aloisem Grebeníčkem a dalšími komunistickými vyšetřovateli v Uherském Hradišti. V roce 2004 dostala prestižní Cenu Andreje Nikolaje Stankoviče za dosavadní filmové dílo, odhalující "metastázy všeobecně přetrvávajícího komunistického cítění a myšlení".