Vláda schválila finanční ústavu, má zamezit zadlužení státu

Vláda schválila návrh zákona o rozpočtové zodpovědnosti, který má omezit zadlužení Česka. Takzvaná finanční ústava počítá s tím, že jakmile státní dluh překročí 55 procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda předkládat pouze vyrovnané nebo přebytkové rozpočty. Počítá se také se zřízením národní rozpočtové rady. Zákon omezuje i výši zadlužení obcí a krajů. Normu musí schválit obě komory parlamentu a podepsat prezident Zeman.  

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) není potřeba, aby byly ve finanční ústavě další záchytné stupně. „My se navíc snažíme podíl dluhu stabilizovat. ČR tak nehrozí v příštích letech, že by se dotkla té hranice,“ uvedl.

„Pro nás je důležité, že poprvé v historii se chce vláda sama omezit z hlediska dluhů. Těch 55 procent je kompromis, i když jsem doufal v menší číslo,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle něj se finanční situace Česka vyvíjí dobře a letos by měl dluh činit 41,3 procenta HDP. „Myslím si, že dluhová brzda 55 procent HDP je maximum a musíme udělat všechno proto, abychom se už více nezadlužovali,“ dodal.  

„Nastavení dluhového stropu je určitě krok správným směrem,“ uvedl hlavní investiční stratég ČP Invest Michal Valentík. Podle něj je ale paradoxem, že jej vládě navrhl ministr, který zemi začal znovu více zadlužovat. Dnešní krok vlády by měl podle hlavního ekonoma Roklen24 Lukáše Kovandy přispět k redukci výnosů ze státních dluhopisů, což zlevní náklady na obsluhu dluhu. 

Zákon je vykastrovaný, míní opozice  

Koalice potřebuje ke schválení zákona i hlasy opozice. Ta je ale k předloze zatím skeptická. TOP 09 trvá v souvislosti s finanční ústavou na tom, aby se vláda zavázala ke snižování strukturálního schodku. KSČM vadí, že s opozicí nikdo nediskutoval. Občanští demokraté zase označili předlohu za vykastrovanou a značně oslabenou proti původnímu šest let starému záměru. 

„Skutečný záměr finanční odpovědnosti rádi podpoříme, odmítáme ale podpořit Potěmkinovu vesnici,“ prohlásil exministr financí Kalousek. Vláda by podle něho při nynějším hospodářském růstu ani nemusela snižovat výdaje, stačilo by nezvyšovat je o víc než v jednotkách miliard. Jeho dřívější návrh například počítal s možnými kroky a opatřeními již při dosažení výše dluhu 40 procent HDP. Loni byl podle ministerstva financí vládní dluh 43,2 procenta HDP. 

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček tvrdí, že vláda schválila vykastrovaný a značně oslabený návrh finanční ústavy. Z původního konceptu vláda podle něj vyňala hmotnou odpovědnost politiků za zadlužování státu, stejně jako povinnost vlády předstoupit před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru v případě, že svojí rozpočtovou politikou dosáhne veřejného dluhu ve výši 50 procent HDP. „Vláda se tak chová podobně jako v případě rozhodnutí připojit se k tzv. fiskálnímu paktu. Současná vládní koalice i tehdy učinila pouhé líbivé gesto vůči Bruselu,“ uvedl dnes Skopeček.  

Čtěte také: Vláda další podporu biopaliv schválila. Babiš nahlásil střet zájmů

Vznikne rada i výbor 

Návrh ministerstva počítá i se zřízením pětičlenné Národní rozpočtové rady. Jejím úkolem bude hodnotit plnění rozpočtových cílů, sledovat hospodaření veřejných institucí a vypracovávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Vedle toho by měl vzniknout i sedmičlenný Výbor pro rozpočtové prognózy, který by měl hodnotit prognózy ministerstva financí. 

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení bude muset vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Zároveň by se měla snížit platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů o pětinu. 

K těmto krokům nebude muset kabinet přistoupit například v případě nouzového nebo válečného stavu, kvůli odstraňování následků živelních pohrom nebo při významném zhoršení ekonomického vývoje. Návrh počítá u tohoto pravidla s poklesem ekonomiky o tři procenta. 

V případě obcí a krajů by zadlužení nemělo podle návrhu přesáhnout 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud se tak stane, budou muset územní samosprávné celky celkovou výši svého dluhu začít snižovat. Pokud ke snižování dluhu obec nepřistoupí, bude moci ministerstvo financí rozhodnout o pozastavení převodu jejího podílu na výnosu daní. 

Ministerstvo navrhuje účinnost zákona od ledna příštího roku. Opatření u zadlužení obcí v podobě pozastavení převodu podílu na výnosu daní by pak měla fungovat od roku 2018. 

Čtěte také: Česko v bankovní unii? Je to politická výhoda, míní vláda