„S nižší mzdou už nemůžu vyjít“. Stále více Čechů se bojí ztráty místa

Neochota riskovat a měnit pracovní prostředí, čemuž nepomáhá ani nepříliš flexibilní legislativa, patří podle odborníků dlouhodobě k problémům českého pracovního trhu. Lidé se tak připravují o potenciálně vyšší příjmy a jsou třeba „zaseklí“ v méně produktivních firmách, firmy situace naopak brzdí v rozvoji. Jak ukazuje nový průzkum STEM, situace se spíše zhoršuje. Podle STEM za tím však nestojí prohloubení české povahy, ale zkrátka situace, kdy si lidé takový krok nemohou finančně dovolit.

Obavu z nezaměstnanosti mělo letos v červnu 42 procent Čechů v produktivním věku. Bylo to více než při posledním měření loni v květnu, ale i tak šlo o jeden z nejpříznivějších výsledků od začátku měření v roce 1998. Zajímavější čísla však ukázaly další části průzkumu. Výzkumníky zajímalo, co by byli lidé ochotni udělat pro minimalizaci dopadů případné nezaměstnanosti. Zjistili, že 88 procent Čechů je ochotných pracovat v jiném oboru, což je podle STEM pozitivní, nicméně zároveň věc, kterou Česko neumí dostatečně využít. Naopak jen 36 procent lidí by bylo ochotných přestěhovat se za prací do jiného kraje.

Nižší mzdu by v případě hrozící ztráty práce akceptovalo 55 procent dotázaných, což je dosud nejméně. Například na počátku covidové pandemie v květnu 2020 bylo ochotných pracovat za nižší plat 73 procent lidí a v době ekonomické recese v letech 2008 až 2014 se jejich podíl pohyboval kolem 80 procent.

„Finanční situace českých domácností se v posledních letech nevyvíjela příznivě, zároveň nevybízí k velkému optimismu ani současná geopolitická situace. Ochota nastoupit do jiné práce za nižší mzdu tak nadále klesá, protože si další pokles příjmů nemohou Češi a Češky jednoduše dovolit,“ uvedla analytička STEM Kateřina Duspivová.

STEM podobně jako dlouhodobě řada odborníků upozorňuje na to, že je český trh práce poněkud zatuhlý a to podle výzkumného ústavu souvisí i s výsledky průzkumu. „Problematika uplatnění vybraných skupin osob na trhu práce je však mnohem komplexnější. Pro osoby nastupující na trh práce po mateřské či rodičovské dovolené je tak v 70 % případů klíčová vhodně nastavená pracovní doba, lidé se zdravotním omezením preferují častěji pracoviště blíže k domovu. Slaďování nabídky a poptávky po práci tak může být problematické v místech s horší dopravní dostupností. Pokud nejsou lidé zároveň ochotni migrovat za prací, může být v některých případech situace de facto neřešitelná. Pro nadpoloviční část české populace je ale práce důležitou součástí života a identity. Některé rigidní prvky českého trhu práce by měla zmírnit flexibilní novela zákoníku práce. Změnou zákona ale práce na zvyšování pružnosti českého trhu práce nekončí, spíše začíná,“ uzavírá STEM svou analýzu.

Průzkum z minulého týdne pak zaznamenal výrazný nárůst obav u mladých lidí. Nezaměstnanost v Česku činila v červnu podle statistik Úřadu práce ČR 4,2 procenta a patřila mezi nejnižší v Evropské unii. Podíl lidí obávajících se nezaměstnanosti stoupl v porovnání s loňským květnem o tři procentní body. Vyšší míru obav vyjadřovali lidé špatně finančně zajištění nebo chudí, uvádí STEM. Obavy se ale začaly mírně zvyšovat i mezi dobře zajištěnými.

V porovnání s loňskem se ztráty práce mnohem více obávají lidé ve věku 18 až 29 let. Obavu z nezaměstnanosti má v současnosti každý druhý dospělý do 30 let. Druhou skupinou, která vyjadřuje silnější obavy, jsou lidé ve věku 45 až 59 let. „V této věkové skupině se ale jedná o výsledek, který je v čase víceméně stabilní a souvisí do velké míry i s postavením osob ve vyšším věku na českém trhu práce,“ uvádí STEM.

Postoj Čechů k nezaměstnanosti podle autorů průzkumu do velké míry odpovídá aktuálnímu socioekonomickému vývoji na národní i globální úrovni. „Mezi lidmi v ČR tak stále rezonují pesimistické scénáře týkající se vývoje na trhu práce, nicméně míra obav zaznamenaná v červnu 2025 je v historickém srovnání stále na jedné z nejnižších úrovní,“ uvádí STEM. Podle údajů Úřadu práce ČR činila nezaměstnanost v červnu 4,2 procenta, proti předchozímu měsíci se nezměnila. Bez práce bylo ke konci června v celé zemi 315 465 lidí. V meziročním srovnání se podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,6 procentního bodu. Průzkum provedla agentura STEM od 12. do 22. června. Na otázky odpovědělo 1059 respondentů starších 18 let.