Praha vypíše tendr za dvě miliardy na vnitřní okruh. Proč se dostavba zasekla?

Už deset let se v rámci výstavby Městského okruhu nic nezměnilo. Debatu o „menším bratříčkovi“ Pražského okruhu rozproudil miliardový tendr na průzkum dostavby severovýchodní části vnitřního okruhu u Štěrbohol. Magistrát hlavního města Prahy totiž před týdnem oznámil, že vypíše tendr s předpokládanou hodnotou 2,47 miliardy korun na geotechnický průzkum potřebný pro plánovanou dostavbu okruhu. To zároveň vyvolalo otázky, proč už tendr dávno neběží a kde se stavba strategického dopravního projektu zasekla?

Pražský magistrát vypíše tendr na geotechnický průzkum pro plánovanou dostavbu Městského okruhu. Průzkum se bude skládat především ze tří štol pro budoucí tunely Bílá skála, Jarovský a Malešický. V metropoli zbývá dokončit asi jedenáctikilometrovou část vnitřního okruhu mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy včetně Libeňské spojky, která jej napojí na dálnici D8.

Zakázka bude podle pražskými radními schváleného dokumentu rozdělena na tři části. První se bude týkat úseku okruhu z Pelc-Tyrolky k libeňské křižovatce U Kříže a takzvané Libeňské spojky, která propojí Balabenku s D8 a uleví Zenklově ulici. Druhá část průzkumu se zaměří na úsek mezi Balabenkou a Českobrodskou a třetí na poslední část úseku od Českobrodské do Strašnic.

Tento krok by měl zásadně zlepšit dopravní situaci na severovýchodu Prahy. „Tento geotechnický průzkum je de facto nultou etapou dostavby Městského okruhu. Poskytne také klíčové údaje z podzemí, které jsou nutné pro správný návrh finálních tunelů a dalších opatření v hustě zastavěných částech Prahy. Jde o klíčový okamžik v dokončení městské silniční infrastruktury v primárně tunelovém provedení,“ uvedl pražský radní pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti). To znamená, že se reálně začne kopat přímo v trase budoucích tunelů.

Městský okruh prochází územím se složitou geologií, stávající zástavbou a napojením na řadu klíčových dopravních staveb. Detailní průzkum tak zajistí přesné stanovení technického řešení tunelů, ochranu okolních budov a infrastruktury, minimalizaci rizik během výstavby nebo nižší náklady díky předcházení neplánovaným komplikacím.

To potvrdil i primátor Bohuslav Svoboda (ODS). „V takto složitém území se bez pečlivého geotechnického průzkumu neobejdeme. Získáme tím jistotu, že všechny další kroky povedou k bezpečnému a modernímu řešení, které Praze konečně přinese lepší propojení a plynulejší dopravu,“ poznamenal primátor Svoboda. Samotné práce na průzkumu mají začít ve třetím čtvrtletí roku 2026 a potrvají do roku 2030.

SOUVISEJÍCÍ: Nový most přes Vltavu. Klíčová dominanta Pražského okruhu bude stát 2 miliardy

Poslední část Městského okruhu v podobě tunelu Blanka byla otevřena v roce 2015. „To znamená, že jsme za 10 let na okruhu neudělali nic, co by bylo vidět. Samozřejmě se nabízí otázka, zda šlo o prioritu náměstka Hřiba. On sám se v minulosti vyjadřoval, že Městský okruh není jeho prioritou,“ uvedl dopravní expert Zdeněk Lokaj z ČVUT pro Echo24.

To potvrzuje i Hřibův příspěvek z roku 2023. „Dostavbu okruhu podporuji, ale pojďme si nalít čistého vína. Okruh sám o sobě dopravu v Praze nevyřeší a dopravu z centra neodkloní. Podle dat TSK totiž projíždí Prahu přes magistrálu jen 12,6 % aut. Představa, že většina řidičů vjíždí na magistrálu u Kačerova a vyjíždí z ní u Vychovatelny při cestách napříč Prahou, je tedy mylná. Průjezdy přes centrum jsou převážně vnitroměstskou dopravou,“ napsal.

„I kvůli tomu pořád stojíme v kolonách. Vnitřní okruh sice nevyřeší všechno, ale zmírní dopravní zácpu a zprostředkuje manévrovací prostor, abychom mohli opravovat a řešit klíčové komunikace v centru. Jedná se o důležitou trasu, která zlepší a zrobustní celou dopravní síť v Praze,“ podotkl Lokaj. „Jenže když tuto klíčovou komunikaci nemáme a rozkopeme další strategické dopravní tepny, tak celou síť destabilizujeme a stačí malá nehoda, aby způsobila celkový dopravní kolaps.“

Lokaj se zároveň ptá, proč Zdeněk Hřib začal mluvit o Městském okruhu až nyní? „Co dělal posledních sedm let na magistrátu? Městský okruh je strategicky důležitý projekt a kromě města by se na jeho financování měl podílet i stát. Je to středobod země. Jezdí sem obrovské množství lidí, má tady sídlo řada tuzemských i mezinárodních firem a hlavně zde začíná i většina českých dálnic. Praha i Střední Čechy navíc generují 38 procent HDP, takže je logické, že by i na tuto stavbu měly jít peníze daňových poplatníků. Ostatně i magistrát ušetřil desítky miliard na investice do dopravy,“ sdělil deníku Echo24.

Na to konto zareagoval i Zdeněk Hřib. Ten uvedl, že se jedná o klíčovou dopravní stavbu, která odvede část tranzitní dopravy z magistrály, uleví pražským ulicím, zvýší plynulost dopravy a tím vytvoří prostor pro další modernizaci veřejného prostoru i městských tříd. „Městský okruh je projekt nadregionálního významu, ale zároveň i stavebně, ekonomicky a dopravně natolik zásadní, a proto je nezbytné, aby se na jeho financování podílel stát,“ uvedl pro Echo24.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pražský okruh nevyřeší dopravu v centru, tvrdí Hřib. Posunul začátek jeho stavby

Praha už začala mluvit o financování se státem. „Na nutnosti spolufinancování Městského okruhu ze strany státu jsme se již shodli s ministrem dopravy v demisi Martinem Kupkou a věřím, že stejnou dohodu nalezne Praha také s budoucím ministrem dopravy,“ uvedl Hřib. „Po jmenování nového ministra dopravy si půjdeme na ministerstvo potvrdit, že stát pošle městu příspěvek na dostavbu okruhu. Budou ho totiž využívat nejen Pražané.“

Jednou z velkých výzev je i výkup pozemků a koordinace s dalšími velkými stavbami. „Tyto procesy jsou ze své podstaty časově náročné. Nový stavební zákon nám ale umožňuje výrazně zkrátit řízení, protože lze využít povolení záměru, tedy spojení územního řízení a stavebního povolení do jednoho kroku,“ doplnil pro Echo24.

„Během minulého volebního období jsme museli přepracovat celou projektovou dokumentaci a Městský okruh umísťujeme pod zem tak, abychom ho vůbec mohli povolit. Nyní projekt odpovídá požadavkům 21. století. Původní projekt, který po sobě zanechalo hnutí ANO takovým požadavkům neodpovídal,“ poznamenal Hřib s tím, že bylo nutné nechat zpracovat znalecké posudky na cenu i technické parametry.

„Neschopnost a výsměch Pražanům“

Na průtahy spojené s výstavbou Městského okruhu upozornil i pražský zastupitel a bývalý náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). Ten označil vnitřní okruh za potápějící se vlajkovou loď koalice, která vládne metropoli. „Jeho dokončení ODS slibuje před každými volbami jako prioritu, ale teprve teď, s tříletým zpožděním, zadává průzkum, který bude hotový v roce 2030,“ uvedl.

Podle politika se jedná o totální neschopnost magistrátu a výsměch všem Pražanům. „Podepsány nejsou ani smlouvy na projekční práce. Navíc kvůli jejich hlasování ve sněmovně okruhu nepůjde prodloužit EIA, která s velkou pravděpodobností propadne a bude se muset začít od nuly,“ upozornil na síti X.

Během plánování totiž vláda změnila legislativu a vyřadila okruh jako místní komunikaci ze seznamu staveb, u kterých je možné opakovaně prodlužovat posudek dopadu na životní prostředí EIA. Ten tak městu v roce 2027 definitivně vyprší, pokud neuspěje s plánem prosadit další změnu zákona. Pokud by se tak nestalo, musí magistrát získat do října 2027 alespoň nepravomocné povolení dostavby, jinak by musel získat nový posudek, což by trvalo roky.

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) uvedl, že vnitřní okruh je jedním z největších infrastrukturních projektů metropole. „Doposud je provozováno cca 70 % z jeho celkové trasy. Pro dokončení okruhu je ještě potřeba realizovat zbývající soubor dvou silničních staveb v délce 10 km navazujících na tunelový komplex Blanka ve směru ke Štěrboholské radiále,“ uvádí IPR na svých stránkách.

Silniční soustava je z velké části umístěna v podzemí, zatímco na povrchu jsou vytvořeny podmínky pro místní dopravu a rozvoj okolního území a krajiny. Funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem na Prahu 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou k Barrandovskému mostu a dále po Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou.

Uvnitř okruhu žije zhruba půl milionu obyvatel. První část okruhu začala fungovat v 80. letech minulého století, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka. Předpokládaná celková doba dokončení okruhu je 6 až 10 let, termín zahájení výstavby lze očekávat po roce 2025. Poslední zveřejněný odhad nákladů dostavby je 113 miliard korun bez DPH, za poslední dva roky vzrostl asi o 20 miliard. Hřib dříve opakovaně uvedl, že město bez státního příspěvku nebude mít na dostavbu peníze.