Střet zájmů číhá na Babiše ještě hrozivěji. Volby i hvězdný Redford v Týdeníku Echo

Sněmovní volby opět vrací do hry téma střetu zájmů Andreje Babiše. Během čtyř let, které lídr ANO strávil v opozici, se v celé věci udál důležitý vývoj. Změnila se judikatura, jak české soudy střet zájmů u člena vlády posuzují. I kdyby Babiš volby s náskokem vyhrál, tentokrát pro něj může zákon o střetu zájmů představovat řádově větší překážku, než když byl premiérem poprvé. Píše o tom Daniel Kaiser v novém vydání Týdeníku Echo.

Americký ideál. Robert Redford byl filmová hvězda v pravém smyslu toho slova. Člověk nadaný „hvězdnou silou“ koncentrovanou do jeho tváře. Jejím přirozeným prostředím bylo filmové plátno, z něhož zvětšená do velikosti menší budovy ozařovala smrtelníky shromážděné v potemnělém sále. Profil herce, který zemřel 16. září, sepsal Ondřej Štindl.

„Volby rozhodne peněženka s monogramem Andreje Babiše“. Třetina voličů v letošních sněmovních volbách váhá až do poslední chvíle – postarají se o překvapení? Jak do preferencí Spolu promluví ostrý závěr kampaně a televizní debaty? Pomůže Pirátům kauza Dozimetr? Dokáže se hnutí ANO přiblížit rekordnímu výsledku ODS z roku 2006 (35,38 procenta hlasů)? A kdo bude černým koněm voleb? Předvolební situaci probral Jakub Peřina se sociologem a expertem na průzkumy Janem Herzmannem.

„Vypálil na prezidenta. Ten ho vzal holí.“ Atentáty a politické násilí v USA. Od zastřelení Abrahama Lincolna14. dubna 1865 se atentáty staly součástí amerických zvyků a praktik. Celkově čtyři prezidenti byli zavražděni, dvanáct jich pokus o atentát přežilo (nebo byl zmařen ve fázi příprav). Zvlášť v 60. a 70. letech se politické vraždy staly součástí politického života. Zavražděni byli například senátor Robert F. Kennedy, aktivisté za práva černochů Martin Luther King a Malcolm X, atentát přežil třeba senátor George Wallace. Nedávná vražda Charlieho Kirka je posledním příkladem této smutné americké tradice. Více v textu Ondřeje Šmigola.

Vyhladí nás umělá inteligence už přespříští rok? Co můžeme čekat od umělé inteligence a jaká jsou její rizika? Představuje technologie existenční hrozbu pro lidstvo, anebo naopak přinese vědecký pokrok, vyléčí rakovinu a nastartuje ekonomický růst? V Salonu Echa o tom diskutovala trojice odborníků. Kristina Fort se zabývá geopolitickými dopady umělé inteligence a aktuálně pracuje pro americký Institut pro právo a AI. Stanislav Fort má doktorát v umělé inteligenci ze Stanfordu. Ondřej Bajgar pracoval na jazykových modelech ve firmě IBM Watson, následně působil v Institutu pro budoucnost lidstva při Univerzitě v Oxfordu. Debatu vedl Adam Růžička.

Trump jako beranidlo. Jaká je politická filozofie americké nové pravice. Vražda Charlieho Kirka kromě toho, že potvrdila vyhrocenou polarizaci americké veřejné debaty, názorně ukázala v Evropě opomíjenou skutečnost: záběry na stovky mladých lidí, kteří se účastnili fatálního setkání s konzervativním influencerem na univerzitě v Utahu, připomínají, že Amerika se ocitla ve zlomovém bodě posledních několik let probíhající bouřlivé debaty o sobě samé, své identitě a budoucnosti. Více v textu Macieje Ruczaje.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.