Rošáda v mediálních radách: Sněmovna bude vybírat nové hlídače ČT i ČRo, padají první jména

Ve veřejnoprávních médiích se v roce 2026 rozbíhá velká obměna kontrolních mediálních orgánů, především Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Právě rady jsou klíčovým pojítkem mezi politikou a institucemi veřejné služby – kontrolují jejich činnost a mimo jiné volí a mohou odvolat generální ředitele. Letos se navíc mění tolik míst najednou, že to nevyhnutelně otevírá i boj o vliv.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) oficiálně vyzval právnické osoby, aby podávaly návrhy na nové členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Návrhy se podávají do 3. února sněmovnímu Výboru pro mediální záležitosti. Podávat je mohou právnické osoby, od jejichž vzniku uplynulo alespoň deset let a které reprezentují kulturní, odborové, náboženské, vědecké a další zájmy.

Česká televize: končí šest mandátů a jedno místo je dlouhodobě prázdné

V Radě ČT je jedno místo dlouhodobě neobsazené a letos navíc postupně skončí mandát hned šesti členům: Ladislavu Mrklasovi, Romanu Bradáčovi, Tomáši Řehákovi, Jiřímu Šlégrovi, Pavlu Matochovi a Luboši Xaveru Veselému.

Podstatné je, že v případě všech šesti končících radních ČT volí Poslanecká sněmovna. Aktuální většina si tak může vybrat své favority. Předseda Rady ČT Karel Novák k tomu už dříve poznamenal: „Je jasné, že volba radního je určená složením té komory, která jej volí.“

Předseda mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL) pro Echo řekl, že nová koalice vždy bude mít většinu, kterou by mohla prohlasovat své nominanty, podle něj by ale „bylo fér“, kdyby vznikla dohoda mezi oběma tábory. „Budeme chtít vybrat především odborníky,“ říká s tím, že některými možnými uchazeči už hovořil. „Vzhledem k tomu, že ještě není jasné, jestli do toho půjdou, bych to teď ale nechtěl komentovat,“ dodává.

„Dle mého názoru by se do role radního hodil třeba pan Karel Strachota, jehož profesní životní poslání je nejlepší kvalifikací. Dále mi v radě trochu chybí někdo se zarputilostí bojovníka za nezávislost médií veřejné služby, jako je třeba pan Zdeněk Šarapatka,“ soudí člen výboru Jan Jakob (TOP 09). „Mám obavu, že koalice natvrdo prohlasuje kandidáty, kteří budou pravým opakem těch, které jsem jmenoval,“ glosuje.

Za ANO naopak místopředseda mediálního výboru Ondřej Babka uklidňuje, že při výběru mají hrát roli spíše kvalifikační kritéria než „aktivismus“: „Při výběru kandidátů do rady ČRo/ČT/ČTK bude a je s ohledem na význam médií veřejné služby kladen důraz především na odbornost, praktické zkušenosti z oblasti médií, hlubší zájem o mediální problematiku a aktivní, nikoli aktivistický, přístup k výkonu těchto funkcí.“

U ČTK už padají konkrétní nominace

Dvě uvolněná místa se obsazují i v Radě České tiskové kanceláře. Poslanecký klub vládního hnutí ANO navrhl někdejšího prezidentského mluvčího Jiřího Ovčáčka. Opoziční Piráti navrhli matematika a ekonoma Reného Levínského, opoziční KDU-ČSL někdejšího člena rady Jakuba Heikenwäldera a vládní SPD českolipskou zastupitelku a mediální konzultantku Romanu Žateckou. Členy Rady ČTK volí sněmovna na pět let.

Kandidáty sem nenavrhují spolky. „Nominace do této rady probíhají prostřednictvím politických klubů, což je odlišný proces než u Rady České televize,“ vysvětluje Talíř. Zároveň dodává, že by považoval za „správné a vyvážené“, aby jedno volné místo obsadila koalice a jedno opozice. „Každý nominant je vizitkou strany, která ho navrhuje. Pokud hnutí ANO nominuje pana Ovčáčka, pravděpodobně s ním souzní,“ podotýká k logice nominací.