Konec dlouhého pochodu institucemi – nebo jen přestávka?

KOMENTÁŘ

Konec dlouhého pochodu institucemi – nebo jen přestávka?
Kolumbijská univerzita, jedna z největších vysokých škol v USA a prominentní člen „Břečťanové ligy“, se dohodla s Trumpovou administrativou na mimosoudním vyrovnání, jehož součástí je také pokuta ve výši 200 milionů dolarů. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Marian Kechlibar
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Kolumbijská univerzita, jedna z největších vysokých škol v USA a prominentní člen „Břečťanové ligy“, se dohodla s Trumpovou administrativou na mimosoudním vyrovnání, jehož součástí je také pokuta ve výši 200 milionů dolarů. Ta není pro instituci nijak závažná, elitní vysoké školy vesměs sedí na pořádném balíku peněz („endowments“), darovaných zámožnými absolventy. Závažnější je, že v rámci vyrovnání musela slíbit, že upustí od všech možných „rasově citlivých schémat“ a zavede striktně neutrální principy přijímání nových studentů i učitelů. Některé další univerzity, sledující vývoj, už se k takovým změnám přihlásily dobrovolně.

 

Není to od nich revoluční čin, spíše jen akceptace federálních zákonů v tom smyslu, v jakém je vykládá Nejvyšší soud. Rasová diskriminace je podle nich zakázaná, ať už se maskuje jakkoliv.

To, čím se liší současná Trumpova administrativa od předešlých republikánských vlád (Bush mladší, Bush starší, Reagan, Nixon), je hlavně to, že ideologizaci univerzit vůbec začala věnovat pozornost. Až dosud platilo, že „Cthulhu plave pomalu, ale vždycky plave doleva“, a na kampusech kvetly čím dál bizarnější ideologie. Od 60. let, kdy aktivisté z frankfurtské školy vyhlásili „dlouhý pochod institucemi“, se jim podařilo univerzity víceméně kompletně obsadit. Je zcela běžné, že na fakultách demokraté převyšují republikány v poměru 50:1 a více, jedinými trochu „namíchanějšími“ obory jsou ekonomické a vojenské školy. A mnoho škol si zachování své jasné ideologické orientace pojišťovalo např. „prohlášeními o diverzitě“, které musel sepisovat každý uchazeč o práci, a pokud se v nich jasně nepřihlásil ke všem posvátným kravám progresivismu, šla jeho složka do koše.

Jak už bylo řečeno, republikáni toto dlouho tolerovali – k vlastní škodě, protože univerzitní levice pak mohla indoktrinovat celé zástupy mladých lidí, aniž by měli příležitost vyslechnout i jiný názor. Teprve v poslední době si pravice uvědomila, že tomuto vývoji se musí postavit. Není to přitom ani tak Trumpova iniciativa, ten k akademické sféře beztak nikdy neměl silný vztah a dá spíš na rady svých poradců. Je to výsledek cca deseti let práce nezávislých intelektuálů, kteří, často vyhnaní z mainstreamových redakcí nebo fakult, vytvořili silnou komunitu kolem serveru Substack a bojovali zprvu zcela marný boj o obnovení jakés takés rovnováhy názorů a různorodosti myšlenek. Tentokrát, poprvé za desítky let, je Bílý dům vyslyšel.

Velký otazník ale visí nad trvalostí takové změny. „Dlouhý pochod institucemi“ trval dvě generace a z čistě personálního hlediska vytvořil na amerických vysokých školách ideovou monokulturu, která se může změnit jen pozvolna. Dohlédne-li americká vláda na férový proces přijímání nových učitelů, nezatížený ideologickými testy věrnosti, za čtyři roky se promění dejme tomu desetina akademické obce. To je ještě moc málo na to, aby došlo k nějakým trvalejším změnám. Osm let, to už by bylo reálnější. Za tu dobu se změní i rozložení peněžních toků v rámci fakult a kateder, a pokud budou peníze, které dříve padaly do neo-rasistických programů typu DEI, směřovat někam jinam, cílové pracoviště se jich nebude chtít vzdát. Někdy mohou i nízké pohnutky směřovat k lepším cílům.
Je trochu brzy myslet na další volby roku 2028, ale z hlediska vysokého školství budou v Americe docela zásadní. Rozhodnou o tom, jestli byl „dlouhý pochod institucemi“ jen přerušen krátkou přestávkou, nebo opravdu skončil.

 

×

Podobné články