Třicet let jsme žili v tatahotelu a teď nás vykopli. Co zaznělo v Davosu?

Letošní Světové ekonomické fórum v Davosu bylo značně bouřlivější než předešlé ročníky. Americký prezident Donald Trump tam přijel s požadavkem řešit status Grónska, velký ohlas měl projev kanadského premiéra Marka Carneyho o konci světového řádu, tak jak jej známe, byla tam založena Rada míru, jakási Trumpova OSN. Výsledkem byl nespočet komentářů a úvah o nevratných změnách, konci globalizace a novém multipolárním světě. O tom, co si z letošního Davosu odnést, debatovali europoslanec za ODS Alexandr Vondra, Chief External Affairs Officer v PPF Group Jan Růžička a amerikanista z University of New York in Prague Jakub Lepš.

Pane Růžičko, vy jste přímo v Davosu byl. Jaká byla na místě atmosféra? 

Růžička: Davos je primárně místo, kam všichni jedou, aby si ušetřili služební cesty. Jsou tam všichni, takže člověk může mít dvacet schůzek a nemusí jezdit do dvaceti zemí. Tak to mají byznysmeni i politici. Takováto akce se připravuje dlouho dopředu. Tento rok bylo nekonečné množství peněz investováno do toho, aby tento Davos byl o umělé inteligenci. Kolem toho to bylo celé postavené. A pak dva tři týdny před akcí Trump řekl: Já přijedu, přijedu s velkou delegací, což najednou na sebe začalo nabalovat všechny ty, kteří se s ním chtěli potkat. Nakonec přijelo 65 hlav států a vlád, což samozřejmě tu dynamiku úplně přehodilo. Nikdo neřešil Sama Altmana a jeho ChatGPT, nikdo neřešil, jestli Grok je lepší než Gemini od Googlu, ale celé to bylo o geopolitice.

Projev Marka Carneyho je vnímán jako intelektuální shrnutí celého Davosu. Prohlásil, že bude „hovořit o rozpadu světového řádu, o konci příjemné fikce a začátku kruté reality, kde geopolitika, kde velká, silná moc nepodléhá žádným omezením, žádným zábranám“. Dále v projevu řekl: „Nacházíme se uprostřed zlomu, nikoli přechodu.“ Opravdu jsme uprostřed zlomu?

Vondra: Já jsem v Davosu nebyl, čili jsem to vnímal zprostředkovaně přes média. Ano, Mark Carney tam měl zcela jistě jedno z nejzajímavějších vystoupení. Má cenu si ho poslechnout a hlavně ho reflektovat. Tady v české kotlině zavládlo nadšení z toho, že cituje Václava Havla a jeho metaforu o zelináři, ale ti nadšenci vůbec nepochopili smysl té metafory, jak ji on použil. Carney využil metaforu Havlova zelináře v tom smyslu, že ten svět, jak se u nás někdy hanlivě říká, „lepšolidí“, prostě svět milovníků liberálního řádu, kde jedeme podle nějakých domluvených pravidel hry a hodnot a podřizujeme tomu i rétoriku, je iluze. Havel narážel v té slavné metafoře zelináře za komunismu na to, že když si zelinář dal do výlohy slogan „Proletáři všech zemí, spojte se“, tak to nedělal kvůli tomu, že by věřil, že je to pravda. Dokonce tomu nevěřil, pohrdal tím, ale dělal to proto, aby demonstroval svou loajalitu k té doktríně. A změna nastane, když se zelinář rozhodne to z té výlohy vyndat a odmítne tuto hru hrát. Carney poukazuje na to, že se musíme probudit do reality. Musíme začít vnímat, že svět se posunuje k multipolaritě, kde bude hrát daleko větší roli mocenská politika, kde bude daleko víc rozhodovat ekonomická i vojenská síla. Takže si máme strhnout tu masku, kterou si nandáváme, a probudit se do reality. A je to skutečně důležité, a pro mě je to jeden ze signálů z Davosu, který má cenu číst.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý Salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.