Írán a úskalí změny režimu

KOMENTÁŘ

Írán a úskalí změny režimu
Izraelské stíhačky F-35 Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Štindl
Sdílet:

Hlavní zprávy

Írán a úskalí změny režimu

KOMENTÁŘ

Americký prezident Donald Trump na sociálních sítích v úterý vyzval Írán k „bezpodmínečné kapitulaci“ (co přesně by to za momentálního stavu konfliktu mělo ...

00:06

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Americký prezident Donald Trump na sociálních sítích v úterý vyzval Írán k „bezpodmínečné kapitulaci“ (co přesně by to za momentálního stavu konfliktu mělo znamenat?), ve stejný den pak triumfálně oznámil, že „úplnou totální“ kontrolu nebe nad Íránem „máme my“. Ve chvíli, kdy tento komentář vzniká, ale ještě není vůbec jasné, do jaké míry a zda vůbec Amerika součástí toho „my“ je. Otázka případné americké účasti na útoku je nejvíc diskutovaná v souvislosti s možným bombardováním íránských podzemních komplexů, k jejichž zničení izraelská munice nestačí.

 

Část MAGA sféry včetně některých osobností v těch kruzích vlivných (Tucker Carlson, Tulsi Gabbardová) tvrdí, že Izrael chce Ameriku zatáhnout do další vleklé války na Blízkém východě, která přinese statisícové ztráty a situaci v oblasti jen dál zhorší. Jistě, stejní lidé strašili veřejnost tím, že případný útok na Írán, provedený s americkou podporou, povede k jadernému konfliktu, navíc jejich historie i motivy mohou budit mnohá podezření. Bez ohledu na to, myslím, důležité je, aby se útočící strana neupínala k ambicím, které fakticky nemá jak naplnit. Smyslem probíhajícího útoku může být paralyzovat íránský program vývoje jaderné zbraně; představovat si, že by mohl vést k pádu současného íránského režimu a jeho nahrazení nějakým k Izraeli a Západu vstřícnějším, je spíš naivní, přesněji možnosti útočící strany pomoci takový režim instalovat a udržet jsou velmi omezené.

Varovné hlasy připomínají neúspěch snah o změnu režimu v Iráku a Afghánistánu. Ty ztroskotaly mimo jiné kvůli polovičatosti, spojenci v nich neměli dostatečně velký počet vojáků na to, aby efektivně kontrolovali jejich území, neznali dobře místní tradice a vůbec stav společností a podobně. Pokud by se v Íránu chtěli vyvarovat podobných chyb, vyžadovalo by to neúnosně velké angažmá na místě. Vyslat statisíce vojáků, aby dohlíželi na to, jak se v Íránu mění režim, by pro jakoukoliv americkou administrativu bylo z geopolitického i vnitropolitického hlediska nepřijatelně riskantní, zemi by to také činilo zranitelnější ve vztahu ke hrozbám odjinud.

Íránsko-izraelský střet ještě neskončil, bylo by pošetilé domnívat se, že jeho další směřování je jistojistě dané. I tak ale existuje možnost, že Chameneího režim bude válkou destabilizovaný, třeba i pro něj fatálním způsobem. Nebyla by ho škoda. Není ale v silách Izraele ani Spojených států tu hypotetickou změnu režimu „manažovat“, její podobu by do značné míry určovalo jen rozložení sil přímo v Íránu, jejich akceschopnost a politická zdatnost, třeba i štěstí. Jistě, nějaké možnosti podpory svých „favoritů“ by Amerika a vůbec Západ měly, podobně by se v tom ohledu ale činily i jiné mocnosti a síly. Írán bez jaderných zbraní je v zájmu daleko více zemí než jen Izraele. Jaký Írán v příštích letech bude, je jiná a v tuhle chvíli jen obtížně zodpověditelná otázka, na tom, jak bude zodpovězena, přitom závisí mnohé.

 

×

Podobné články